36 C 364/2023-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 606,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 31. 3. 2015 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s obch. podmínkami žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 7. 10. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 13 k rámcové smlouvě, na základě něhož požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 30 000 Kč, který mu byl schválen dne 7. 10. 2019. Před poskytnutím úvěru prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Jelikož žalovaný nedodržel podmínky úvěrové smlouvy, zesplatnila žalobkyně úvěr dne 6. 3. 2023 a vyčíslila žalovanému dluh sestávající z částek specifikovaných ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalovaný ničeho nehradil ani přes výzvy žalobkyně. Úrokové příslušenství odpovídá ust. § 122 odst. 4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru.2. V podání ze dne 31. 1. 2024 žalobkyně uvedla, že žalovaný po podání žaloby dne 16. 8. 2023 uhradil částku ve výši 3 000 Kč a dne 11. 10. 2023 uhradil 2 000 Kč, pročež vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet (rámcová smlouva č. , hodnota, ), kdy v rámci uzavřeného dodatku č. 13 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o kontokrentu na částku ve výši 30 000 Kč, jíž umožnila žalovanému přečerpat účet až do částky 30 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % a žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet. Čerpání úvěru vyplývá z výpisu účtu založeného na č. l. 35-36 spisu. Žalobkyně dopisem ze dne 6. 3. 2023 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 31 062,69 Kč ve lhůtě do 15. 3. 2023 s upozorněním na podání žaloby.6. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě výše uvedené smlouvy o poskytnutí úvěru žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 29 606,31 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle podmínek ve smlouvě a v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný svoje povinnosti řádně a včas splácet poskytnutý úvěr nesplnil, proto žalobkyně v souladu s obch. podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru o čemž žalovaného informovala dopisem ve kterém jej současně vyzvala k úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svých peněžitých závazků z titulu cit. smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky i nárok na úhradu zákonného a smluvního úroku z prodlení odpovídající úpravě obsažené v ust. § 122 odst. 4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru a ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 185 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.