36 C 97/2024-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 28 948,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že: „Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, , došlo dne 26.06.2019 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. 1. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000,00 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy (viz první strana Smlouvy). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 26.08.2020 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1.925,00 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 9.800,00 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.859,00 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.600,00 Kč, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Veškeré Úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 37.184,00 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2.656,00 Kč (viz první strana Smlouvy a Předpis splátek). Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 26.08.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 27.08.2020, tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný následně na dlužnou částku naposledy ještě uhradil dne 31.03.2023 částku ve výši 35,48 Kč, avšak celková dlužná částka ani poté nebyla zcela uhrazena a činila na: jistině úvěru 13.168,74 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 832,05 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 6.257,92 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.186,82 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2.298,84 Kč Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 26.08.2020, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 13.168,74 Kč od 27.08.2020 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 15,00% ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana Smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 13.168,74 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 832,05 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 02.08.2023, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 07.08.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: neuhrazené jistiny ve výši 13.168,74 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 832,05 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6.257,92 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.186,82 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.298,84 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.204,28 Kč, úroku vyčísleného od 27.08.2020 do 11.07.2023 z dlužné jistiny ve výši 6.464,55 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 11.07.2023 ve výši 4.438,12 Kč Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 15,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.168,74 Kč od 12.07.2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky ve výši 14.000,79 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.168,74 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 832,05 Kč, od 12.07.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 02.11.2023. Odeslaná výzva se však žalobci vrátila z důvodu jejího nevyzvednutí. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.“2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce.4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 26. 6. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč celkem 37 184 Kč, přičemž 20 000 Kč představuje dle smlouvy úvěr a 17 184 Kč je ve smlouvě označeno jako celkové náklady spotřebitelského úvěru, které jsou dále rozčleněny na úrok ve výši 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023 byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky do 16. 11. 2023. Z podacího archu se podává, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 2. 11. 2023. Z listiny na č. l. 8 se podává, že žalovaný uhradil od 27. 6. 2019 do 31. 3. 2023 celkem 13 439,63 Kč.5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.6. Soud ve vztahu k oběma smlouvám dospěl k závěru, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . nevznikl uzavřením shora specifikované smlouvy o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy.7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka, kterou měl žalovaný vedle jistiny ve výši 20 000 Kč ve výši 17 184 Kč zaplatit navíc, byť je ve smlouvě označena jako celkové náklady spotřebitelského úvěru, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, tedy formu úplaty za poskyt