38 C 11/2024-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 10. 2023 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 163,98 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v ČR prostřednictvím společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], na základě které žalovaný obdržel platební kartu s úvěrovým rámcem do 30 000 Kč, mohl čerpat až do maximální výše 500 000 Kč, sjednán byl úrok ve výši 23,76% ročně, RPSN činila 31% ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr splátkami ve výši 5% z čerpané výše úvěru, minimálně 500 Kč, doporučená splátka činila 1 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celkem 37 340,80 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, své povinnosti však neplnil a nesplácel řádně a včas, byla proto předchůdcem žalobkyně písemně upomenut a následně došlo k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru ke dni 31. 5. 2023. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností od 20. 6. 2023 a postoupení bylo oznámeno žalovanému, který byl současně vyzván k zaplacení dluhu. Dluh žalovaného činil ke dni postoupení 17 276,61 Kč. Tato částka odpovídá jistině úvěru ve výši 14 859,05 Kč, nesplacenému smluvnímu úroku ve výši 1637,47 Kč za období od 12. 12. 2022 do 31. 5. 2023 ve výši 23,76% z částky 14 859,05 Kč, nesplaceným poplatkům za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč (dle čl. V, VI, VII odstavec 8 žádosti o spotřebitelský úvěr), smluvní úrok a poplatky činí 2 237,47 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok za prvních 90 dní prodlení od 1. 6. 2023 do 29. 8. 2023 ve výši 870,54 Kč odpovídající sazbě 23,76% roně z částky 14 895,05 Kč a úrok za období od 30. 8. 2023 ve výši 15% ročně ze stejné částky a smluvní pokutu ve výši 2 304,93 Kč (0,1% denně z nesplacené pohledávky ve výši 14 859, 05 Kč za období od 19. 5. 2023 do 22. 10. 2023). Žalobkyně dále žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení jak z částky 14 859,05 Kč (jistiny) od 1. 6. 2023 do zaplacení, tak z částky 2 304,93 Kč (smluvní pokuty) za dobu od 23. 10. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Předžalobní upomínka byla zaslána dne 5. 10. 2023. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení byl pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti. Společnost [anonymizována čtyři slova], jednající v ČR prostřednictvím společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb a téhož dne žalovaný požádal o poskytnutí revolvingového úvěru pod [číslo] do výše 30 000 Kč s tím, že splátky budou činit min. 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek a splácení, vizte výpis z úvěrového úctu) k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, byl dohodnut úrok ve výši 23,76% ročně, RPSN byla uvedena ve výši 32,51% a pro případ prodlení byla uvedena smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1% denně a dále náhrada nákladu spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku. Dopisem ze dne [datum] předchůdce žalobkyně žalovanému sdělila, že žádost o poskytnutí revolvingového úvěru akceptovala. (viz smlouva o úvěru, rámcová smlouva o poskytnutí bankovních produktů, formulář pro standardní informace). Před podpisem smlouvy žalovaný uvedl informace o svých příjmech a výdajích. Žalovaný vyčerpal z poskytnutých peněz částku ve výši 37 340,80 Kč, a zaplatil 33 861 Kč (viz soupis čerpání a splátek.). Dopisem ze dne 24. 4. 2023 odstoupil předchůdce žalobkyně od uzavřené smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaný neplatil splátky řádně a včas a vyzval žalovaného k zaplacení vyčísleného dluhu do 31. 5. 2023 ve výši 17 277 Kč (viz dopis z 24. 4. 2023). Předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, mezi kterými byla zahrnuta i pohledávka za žalovaným vyčíslená na částku 17 277 Kč a tuto skutečnost žalovanému oznámila předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 23. 6. 2023 odeslaným dne 27. 6. 2023 doporučenou poštou (viz. smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Aktuální dluh je vyčíslen takto: jistina 14 859,05 Kč, úrok v sazbě 23,76 % za dobu do 31. 5. 2023 ve výši 1637, od 1. 6. 2023 do 29. 8. 2023 ve výši 870,54 Kč a od 30. 8. 2023 do zaplacení pak ve výši 15% ročně z částky jistiny, poplatek dle smlouvy za písemné upomínky 600 Kč, smluvní pokuta 2 304,93 Kč (od 19. 5. 2023 do 22. 10. 2023) a dlužné pojistné ve výši 475 Kč, viz vyčíslení zůstatku úvěru). Žalovaný byl vyzván žalobkyní dopisem ze dne 5. 10. 2023 k zaplacení dluhu. Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neuváděl žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1970 občanského zákoníku dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 10. Soud se předně zabýval tím, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a zda vůbec došlo k uzavření smlouvy. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015, Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze pova