28 C 73/2025-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 11. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 11 642,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 032 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 532 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Žalovaný se zavázal celou částku uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 368 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 4. 2013. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 24. 3. 2012. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení dlužné jistiny ve výši 11 198,26 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 24 247,97 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 328,99 Kč, dále úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil spolu v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku 1 472 Kč.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 2 900 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 381 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 640 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 879 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45týdenních splátkách po 154 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 9. 2012. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední příslušnou splátku uhradil dne 30. 3. 2013. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradil částku 6 134 Kč. Žalobkyně tak požadovala uhrazení dlužné jistiny ve výši 444,06 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 961,54 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 332,72 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek formou předžalobní upomínky, avšak žalovaný neuhradil ničeho.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Skutkový stav tvrzený žalobkyní byl prokázaný z předložených listin ( smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne 27.10.2023, předžalobní výzva). V případě smlouvy ze dne , datum, se žalovaný zavázal za poskytnutí částky 12 0000 Kč uhradit poplatek ve výši 10 032 Kč, skládající se z úroku, poplatku za administrativní činnost, a hotovostní inkaso splátek v 60ti splátkách, RPSN byla stanovena ve výši 63,91 %. V případě smlouvy ze dne , datum, se žalovaný zavázal za poskytnutí částky 4 000 Kč uhradit poplatek ve výši 2 900 Kč Kč, skládající se z úroku, poplatku za administrativní činnost, a hotovostní inkaso splátek v 45ti splátkách, RPSN byla stanovena ve výši 70,94 %.6. S ohledem na dobu uzavření smluv bylo třeba využít právní úpravy účinné ke dni uzavření smluv, tedy konkrétně ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.7. Podle § 657 tohoto předpisu smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle § 517 obč. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.11. Po provedení listinných důkazů soud dospěl k závěru, že na uzavřené smlouvy je nutné nahlížet jako na neplatná právní jednání. Soudu je z úřední činnosti známo, že zákazníci nemají možnost do smlouvy žádným způsobem zasáhnout, jedná se o smlouvu formulářovou a za situace, že by nepřistoupili k hotovostnímu výběru jednotlivých splátek, smlouva by s nimi uzavřena nebyla. Je tedy bezpředmětné odkazovat na sjednaný úrok ve výši 21 % ročně, neboť soud za skrytý úrok považuje celý poplatek, který společně s půjčenou částkou by musela žalovaná zaplatit. Pokud by právě tato položka byla považována za úrok a přepočtena, přesahuje roční sazbu 70% (smlouva ze dne , datum, ) a 80 % (smlouva ze dne , datum, ). Jedná se tedy o takový úrok, který nemůže požívat právní ochrany, neboť vysoce přesahuje i úrokovou sazbu, která je poskytována za nejrizikovější bankovní produkt, tedy konkrétní kreditní karty.12. Soud konstatuje, že jednak tedy pro nepřiměřenou výši úroku a jednak také pro naprosto nerovnováhu práv a povinností účastníků smluvního vztahu posoudil smlouvu jako neplatné právní jednání. Vyšel tedy z toho, že je na místě přiznat nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce poskytl žalovanému dne , datum, částku 12 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 1 472 Kč, soud tedy uložil žalovanému, aby doplatil zbývající částku ve výši 10 528 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 12. 11. 2023 do zaplacení, kdy žalovaný se dostal do prodlení poté, co mu uplynula dodatečná lhůta k plnění stanovená v oznámení o postoupení pohledávky, které mu bylo zasláno dne 27. 10. 2023. Zde byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od data doručení podpisu, a pokud soud uvažoval tak, že doručen mohl být nejdříve 1. 11. 2023, do prodlení se žalovaný dostala až 12. 11. 2023. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.13. Ve vztahu k poskytnuté částce 4 000Kč soud žalobu zamítl, neboť dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 6 134 Kč, tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni nevznikl.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve věci byl převážně úspěšný žalovaný ( nutno přihlédnout i k požadovanému příslušenství), tomu ale žádné náklady řízení nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.