28 C 96/2025-104 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, téhož dne. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje měsícem leden 2024. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a databází umožňujících k posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad z plátek z důvodu své pracovní neschopnosti, žalovanému bylo vyhověno. Po dobu odkladu těchto splátek tedy od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, kdy uhradil pouze částku , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Žalobkyni tak vznikla s ohledem na prodlení žalovaného právo na zaplacení smluvních pokut ve výši , částka, a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, . K datu , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky a to včetně předžalobní upomínky, avšak neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě ve vztahu k podmínkám uzavření smlouvy a k prověření úvěruschopnosti žalovaného (návrh na uzavření smlouvy, předžalobní výzva, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, karta klienta, oznámení o zesplatnění, schválený splátkový kalendář, oznámení o odložení splátek, upomínky, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, výpis účtu klienta prokazující výši jeho příjmu, prohlášení klienta, doklad o vyplacení úvěru, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání , částka, , žádost o odklad splátek, kopie občanského průkazu, výpis z bankovního registru klientských informací). Soud má taktéž z tvrzení žalobkyně za prokázané, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků žalovaný uhradil celkem částku , částka, , když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 66,27 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 25,67 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 68,35 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytla, pokud by žalovaný nepřistoupil na její podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka , částka, byla ze strany žalobkyně žalovanému poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím této peněžní částky uhradil celkem , částka, . Výše bezdůvodného obohacení tak činí , částka, . Soud taktéž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení, když počátek prodlení vázal k datu , datum, , kdy žalobkyně prokázala, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne , datum, s výzvou k okamžité úhradě. Domněnka doručení této výzvy se tak váže ke dni , datum, (§ 573 Občanského zákoníku) a od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.8. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud rozhodl tak, že žádné ze stran náklady řízení nepřiznal.9. S ohledem na to, že žalobkyně nebyla vyzván k uhrazení soudního poplatku za podanou žalobu, soud taktéž žalované uložil povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 6 369 stanovené zákonem č. 549/91 Sb., a to ve lhůtě 15 dnů.10. O lhůtě ke splnění povinností žalovaného soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu.