30 C 105/2025-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není vlastníkem automobilu specifikovaného ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k automobilu značky , jméno FO, , Anonymizováno, VIN , VIN kód, , registrační značky , SPZ, na žalovaného, a to za kupní cenu ve výši , částka, . Mezi účastníky bylo dále sjednáno, že vlastnictví evidované v rámci evidence vozidel převede na sebe žalovaný a pro tento úkon byl žalobcem zmocněn. Ke dni podání této žaloby však změna vlastníka v rámci evidence vozidel nebyla zaznamenána, což žalobce zjistil náhodou nahlédnutím do portálu občana až v dubnu 2024, když tak má žalobce za to, že žalovaný nedodržel svou povinnost stanovenou k tomu uvedenou dohodou účastníků. Žalobce se snažil žalovaného kontaktovat za účelem poskytnutí součinnosti k přepisu motocyklu v registru vozidel. Součinnost mu však žalovaný neposkytl. V současné době je tak v evidenci vozidel jako vlastník a provozovatel shora uvedeného automobilu stále evidován žalobce, byť vlastnické právo bylo kupní smlouvou převedeno na žalovaného. Naléhavý právní zájem žalobce je dán tím, že bez pravomocného rozsudku civilního soudu, kterým bude určeno, že není vlastníkem předmětného automobilu, se nemůže u správního orgánu domáhat výmazu jeho osobních údajů z evidence vozidel, přičemž vymazání osobních údajů z registru vozidel je pro žalobce za současné právní úpravy jedinou cestou, jak dosáhnout uvedení evidovaného stavu do souladem se stavem skutečným.2. Žalovaný připustil, že je možné, že v roce 2004 byla předmětná kupní smlouva mezi ním a žalobcem uzavřena.3. Z kopie kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce jako prodávající toho dne dohodl s žalovaným jako kupujícím na převodu vlastnického práva k osobnímu automobilu značky , jméno FO, 1.6i, VIN , VIN kód, , registrační značky , SPZ, , za kupní cenu , částka, . Z Výpisu z registru silničních vozidel ze dne , datum, soud zjistil, že k , datum, je v registru vozidel vedený jako vlastník a provozovatel výše uvedeného osobního automobilu žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobce vyzván k napravení stavu ohledně zápisu předmětného osobního automobilu v registru vozidel, tedy k zápisu změny vlastníka a provozovatele předmětného automobilu, a předžalobní výzva byla žalovanému zaslána viz podací , tituly před jménem4. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je ve smyslu § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem na určení, že žalobce není vlastníkem předmětného motocyklu. V nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, č. j. Pl. ÚS 114/20, ústavní soud poukázal na body 22 a násl. rozsudku sp. zn. 7 As 254/2016 Nejvyššího správního soudu, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Ústavní soud dále doplnil, že apeluje na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky v situaci, kdy dosavadní vlastník podá žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel, a aby umožnily novému vlastníkovi domáhat se vydání vozidla nebo potřebných dokladů tak, aby nový vlastník byl schopen povinnost stanovenou napadeným ustanovením splnit a zajistit soulad údajů evidovaných v registru vozidel se skutečným stavem. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že v dané věci je naléhavý právní zájem na určení dán. Pokud jde o vlastnické právo, tak z provedených důkazů bezpečně vyplynulo, že žalobce nebyl dne , datum, vlastníkem ani provozovatelem automobilu značky , jméno FO, , Anonymizováno, VIN , VIN kód, , registrační značky , SPZ, , neboť toto vlastnické právo převedl platnou kupní smlouvou na žalovaného. Soud proto určil, že žalobce není ke dni , datum, vlastníkem ani provozovatelem shora specifikovaného automobilu.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, a dvou režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění do , datum, v případě prvních dvou paušálů a po , datum, v případě dalších dvou paušálů). Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.