34 C 133/2025-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky 26 668 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , v níž se nachází byt č. , hodnota, , který nájemní smlouvou ze dne , datum, pronajal žalovaným. Žalobce vyúčtoval žalovaným nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2023 ve výši 26 668 Kč splatných 31. 8. 2024, jenž žalovaní nezaplatili. Žalovaní nezaplatili žalovanou pohledávku navzdory předžalobní výzvě žalobce.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Soud vzal za prokázané, že strany dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovaným k dočasnému užívání byt č. , hodnota, v , adresa, v , Anonymizováno, a žalovaní se zavázali za to platit nájemné a také zálohy na služby spojené s užíváním bytu, přičemž skutečná výše nákladů a záloh na služby měla být vyúčtována žalobcem žalovaným vždy za zúčtovací období a doručeno žalovaným nejpozději ve lhůtě stanovené příslušným právním předpisem. Dne , datum, vyúčtoval žalobce žalovaným služby spojené s užíváním bytu ve výši nedoplacených 26 668 Kč a vyzval je k jejich zaplacení do konce srpna 2024. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 10. 2024 vyzval žalobce žalované k dobrovolné úhradě žalované pohledávky, jinak podá žalobu.4. Uzavření nájemní smlouvy je prokázáno písemnou nájemní smlouvou ze dne , datum, viz zejména čl. II odst. 1 a 3 upravující svěření bytu č. , hodnota, k dočasnému užívání žalovaných a čl. V odst. 1 upravující jejich povinnost platit nájemné. Povinnost žalovaných platit za služby spojené s užíváním bytu je uvedeno v čl. 5 odst. 7 a 10 nájemní smlouvy, vyúčtování služeb za období roku 2023 je prokázáno vyúčtováním ze dne , datum, a učinění předžalobní upomínky dopisem ze dne 8. 4. 2024.5. Právo žalobce na zaplacení žalované částky má oporu ve smluvním ujednání účastníků, jež kopíruje úpravu § 2247 odst. 2 a 3 o. z. s přiměřeným použitím § 7 zák. č. 67/2013 Sb. Nedoplatek na službách byli žalovaní povinni zaplatit do 31. 8. 2024, tj. do uplynutí 4 měsíců od uplynutí lhůty k jejich vyúčtování, nezaplatili-li žalovaní v tento den, ocitli se od 1. 9. 2024 v prodlení a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 431,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 067 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 668 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 260 Kč ve výši 1 104,60 Kč.7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zohlednil, že povinnost solidárních dlužníků, tj. samostatných společníků v rozepři, k zaplacení náhrady nákladů řízení není sama solidární (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017).