28 C 310/2025-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 117 281 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč téhož dne. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 87,69 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po 6 347 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o odklad z plátek z důvodu své pracovní neschopnosti, žádosti bylo vyhověno. Po dobu odkladu těchto splátek tedy od 17. 8. 2024 do 16. 9. 2024 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, kdy do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částka 6 347 Kč dne 10. 12. 2024 a částka 6 347 Kč dne 3. 2. 2025. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, dále smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499 Kč u splátek, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle smluvního ujednání v celkové výši 800 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu se smluvním ujednáním, poté co se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů o splátky č. 3 splatné dne 15. 1. 2025. K datu 23. 3. 2025 tak došlo k zesplatnění úvěru s tím, že celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru, a to ve výši 96 141,74 Kč. V bodu 6.5 Smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky i v rámci předžalobní upomínky, avšak neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě ve vztahu k podmínkám uzavření smlouvy a k prověření úvěruschopnosti žalovaného (předsmluvní formulář, smlouva o úvěru ze dne , datum, , důkaz o odeslání 1 Kč, základní informace o klientovi, dodatek č. 1 k úvěrové smlouvě ze dne , datum, , výpis záznamu z registru SOLUS, doklad o vyplacení úvěru, prohlášení klienta, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, potvrzení o příchozí platbě, hodnocení klienta). Soud má taktéž za prokázané z tvrzení žalobkyně, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků žalovaný uhradil celkem částku 2 x 6 347 Kč (karta klienta), když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak. Dopisem ze dne 23. 3. 2025 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě (výzva), kdy před zesplatněním byl žalovaný taktéž vyzýván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 17. 2. 2025 a 18. 3. 2025 a 15. 1. 2025. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky i v rámci předžalobní upomínky (předžalobní upomínka ze dne 15. 9. 2025 včetně podacího archu ze dne 15. 9. 2025).5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně pouze zčásti. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 68,34 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 24,29 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 87,69 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytla, pokud by žalovaný nepřistoupil na její podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka 80 000 Kč byla ze strany žalobkyně žalovanému poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím této peněžní částky uhradil celkem 15 694 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí 67 306 Kč. Soud taktéž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení, když počátek prodlení vázal k datu 20. 9. 2025, když žalobkyně prokázala, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne , datum, s výzvou k okamžité úhradě. Domněnka doručení této výzvy se tak váže ke dni 18. 9 2025, nejpozději do 19. 9. 2025 by měl žalovaný plnit a pokud tak neučinil, dostal se od 20. 9. 2025 do prodlení (§ 573 Občanského zákoníku). Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.8. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud rozhodl tak, že žádné ze stran náklady řízení nepřiznal.9. O lhůtě ke splnění povinností žalovaného soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu.