35 C 130/2025-66 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, podanou 1. 7. 2025, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 209 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 12. 3. 2025 do zaplacení, pohledávku v částce 22 196,67 Kč a dále úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 80 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 12. 3. 2025 dosáhne částky 254 188 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 17. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 80 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 18. 1. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 59,77 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 029 Kč, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem únorem 2022, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatelky v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná neuhradila žádnou splátku. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 499 Kč (smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v tomto případě u splátky č. , hodnota, ), a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 7 400 Kč (náhrada 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v tomto případě u splátky č. , hodnota, až 37). Nárok na smluvní pokutu a náhradu nákladů je splatný ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, , splatné dne 15. 2. 2022. K datu 10. 3. 2025 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 12. 3. 2025 až do úplného zaplacení. Žalovaná nadále dluží žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 199 973,11 Kč (dlužná původní jistina 80 000 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 119 973,11 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 499 Kč, náhradu nákladů ve výši 7 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, v tomto případě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby ve výši 22 196,67 Kč, dále úrok z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 21 699,33 Kč, a to v nominální úrokové sazbě 59,77 % ročně, a dále úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 1 232 Kč (dvě splátky po 616 Kč, zahrnuté do splátek úvěru č. , hodnota, a 2). Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná dle smlouvy zaplatit, tedy na 254 188 Kč. Z nové jistiny úvěru, smluvní pokuty, náhrady nákladů a úhrady za pojištění v celkové výši 209 104 Kč žalobkyně nárokuje také zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Soud ve věci provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, o nichž ostatně nebylo sporu. Nárok žalobkyně je ovšem důvodný jen částečně. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k částce 80 000 Kč, která byla žalované poskytnuta, a částce 211 824 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve 48 měsíčních splátkách při nominální úrokové sazbě 59,77 % ročně a RPSN 79,2 %, resp. 79,99 % ročně. Smlouva o úvěru za daných podmínek je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 o. z. Úrok je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, úrok ovšem musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných Českou národní bankou v období lednu 2022 činila 7,99 % ročně, pak sazba 59,77 % ročně představuje více než sedminásobek obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zcela zjevně nemravné a drakonické, což dále podtrhují nemalé smluvní sankce v podobě smluvních pokut a paušalizovaných nákladů, které mají rovněž povahu smluvní pokuty., právnická osoba, důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastnicemi vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijala (80 000 Kč) a dosud nesplatila (dosud zaplaceno 0 Kč), což je suma 80 000 Kč. V tomto rozsahu je žalovaná částka důvodná, ve zbývajícím rozsahu nikoliv. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě na základě výzvy žalobkyně. Nejpozději dne 12. 3. 2025 se proto žalovaná dostala do prodlení a je tak povinna uhradit žalobkyni též úrok z prodlení z přiznané částky, a to dle § 1970 o. z. V uvedeném rozsahu soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř., ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou. Soud se zabýval také posouzením úvěruschopnosti žalované a zjistil, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala a vyhodnotila ji jako hraniční, pro soud však tento závěr nebyl podstatný s ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy.5. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, když neúspěch žalobkyně převyšuje její úspěch. Žalované však náklady řízení nevznikly, neboť v řízení byla nečinná, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. proto soud žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.