35 C 181/2025-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, podanou 7. 10. 2025, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 124 958 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 25. 3. 2025 do zaplacení, pohledávku v částce 23 598,40 Kč, úrok ve výši 87,51 % ročně z částky 98 852,24 Kč od 25. 3. 2025 do 17. 4. 2025 v částce 5 496,48 Kč a dále úrok ve výši 12 % ročně z částky 98 852,24 Kč od 18. 4. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 3. 2025 dosáhne částky 434 880 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 1. 8. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 2. 8. 2024. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 87,51 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 8 604 Kč, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2024, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a zadáním jedinečného kódu, který jí byl pro tyto účely zaslán žalobkyní. Součástí všech splátek byla vedle splátek jistiny a úroku také měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 054 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatelky v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila pouze čtyři splátky, a to 8 605 Kč dne 12. 9. 2024, 8 605 Kč dne 11. 10. 2024, 8 605 Kč dne 13. 11. 2024 a 8 605 Kč dne 12. 12. 2024. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 998 Kč (smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v tomto případě u splátky č. , hodnota, a 6), a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 400 Kč (náhrada 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v tomto případě u splátky č. , hodnota, a 6). Nárok na smluvní pokutu a náhradu nákladů je splatný ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, , splatné dne 17. 1. 2025. K datu 23. 3. 2025 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 25. 3. 2025 až do úplného zaplacení. Žalovaná nadále dluží žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 120 398,51 Kč (dlužná původní jistina 98 852,24 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 21 546,27 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, v tomto případě žalobkyně nárokuje smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby ve výši 23 598,40 Kč, dále úrok z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 98 852,24 Kč, a to v nominální úrokové sazbě 87,51 % ročně, a dále úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 3 162 Kč (tři splátky po 1 054 Kč, zahrnuté do splátek úvěru č. , hodnota, , 6 a 7). Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná dle smlouvy zaplatit, tedy na 434 880 Kč. Z nové jistiny úvěru, smluvní pokuty, náhrady nákladů a úhrady za pojištění v celkové výši 124 958 Kč žalobkyně nárokuje také zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Soud ve věci provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně, o nichž ostatně nebylo sporu. Nárok žalobkyně je ovšem důvodný jen částečně. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).4. Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k částce 100 000 Kč, která byla žalované poskytnuta, a částce 362 400 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve 48 měsíčních splátkách při nominální úrokové sazbě 87,51 % ročně a RPSN 132,72 % ročně. Smlouva o úvěru za daných podmínek je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Úrok je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, úrok ovšem musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných Českou národní bankou v období srpna 2024 činila 8,81 % ročně, pak sazba 87,51 % ročně představuje téměř desetinásobek (!) obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zcela zjevně nemravné a drakonické, což dále podtrhují nemalé smluvní sankce v podobě smluvních pokut a paušalizovaných nákladů, které mají rovněž povahu smluvní pokuty.5. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastnicemi vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijala (100 000 Kč) a dosud nesplatila (dosud zaplaceno 34 420 Kč), což je suma 65 580 Kč. V tomto rozsahu je žalovaná částka důvodná, ve zbývajícím rozsahu nikoliv. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě na základě výzvy žalobkyně. Nejpozději dne 25. 3. 2025 se proto žalovaná dostala do prodlení a je tak povinna uhradit žalobkyni též úrok z prodlení z přiznané částky, a to dle § 1970 o. z. V uvedeném rozsahu soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř., ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou.6. Soud se zabýval také posouzením úvěruschopnosti žalované a zjistil, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala, ovšem některá zjištěná jsou nejasná a nedoložená, pro soud však tento závěr nebyl podstatný s ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy.7. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, když neúspěch žalobkyně převyšuje její úspěch. Žalované však náklady řízení nevznikly, neboť v řízení byla nečinná, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. proto soud žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.