39 C 83/2026-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 27 800 Kč příslušenství v podobě úroku z prodlení, sjednaného úroku a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně, žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením této smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného. Ten byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry, toto je uvedeno v zákaznické kartě. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 30 000 Kč v hotovosti. Jejich převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Společně s poskytnutou zápůjčkou měl žalovaný vrátit další částku 24 332 Kč, což představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu trvání smlouvy, při úrokové sazbě 15,00 % ročně (???) se jednalo o částku 14 914 Kč. Dále měl být zaplacen poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu flexibilního splácení 5 994 Kč. Žalovaný měl uhradit poskytnuté finanční prostředky spolu s dalšími částkami v 52 týdenních splátkách po 1 045 Kč, splatnost poslední splátky byla sjednána 22. 6. 2023. Žalovaný ale své povinnosti porušil, poslední splátku uhradil 23. 6. 2023, kdy od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil pouze 2 200 Kč. Dlužná částka k 19. 11. 2022 činila 27 800 Kč na jistině, dlužný poplatek 21 248,02 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, . Předmětem žaloby je dlužná jistina 27 800 Kč, kapitalizované úroky 10 911,50 Kč za období od 23. 6. 2023 do 21. 10. 2025 při úrokové sazbě 15,00 % ročně a dlužné jistině 27 800 Kč. Dále je kapitalizován úrok z prodlení za období od 23. 6. 2023 do 21. 10. 2025 ve výši 9 869 Kč. Je samozřejmě požadován úrok z prodlení jdoucí v zákonné sazbě od 22. 10. 2025 do zaplacení a od stejného data a také sjednaný úrok s odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru v sazbě 15,00 % ročně.2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl. Soud postupoval dále podle § 115a o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval, když žalobkyně byla upozorněna na právní názor soudu o neplatnosti uzavřené smlouvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla osvědčena z listinných důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je označena číslem , hodnota, , byla podepsána , datum, , uzavřena byla prostřednictvím obchodního zástupce právní předchůdkyně žalobkyně , jméno FO, . Žalovaný je uveden svým jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště a také rodným číslem. Bylo sjednáno, že je zákazníkovi poskytován spotřebitelský úvěr bez uvedení účelu ve výši 30 000 Kč, za tuto službu bude zákazníkem zaplacen poplatek dalších 22 408 Kč (úrok je sjednán 14 914 Kč, částka za zpracování úvěru 1 500 Kč a služba komfortního a flexibilního splácení, kterou si žalovaný vybral, ve výši 5 994 Kč), bylo sjednáno týdenní splátkové období. V rámci smlouvy přistoupil také žalovaný k doplňkovému pojištění, kdy za celou dobu sjednané smlouvy měl zaplatit 1 924 Kč, celková dlužná částka, tedy jistina spotřebitelského úvěru s poplatkem a pojistným, činila 54 332 Kč. Žalovaný ji měl hradit ve splátkách po 1 045 Kč, resp. 1 037 týdně, splátek bylo sjednáno 52. Úroková sazba byla sjedná na 86 %, RPSN 152,52 %. Tvrzení o prověření schopnosti úvěr splácet bylo ze strany žalobkyně dokumentováno zákaznickou kartou - žádost o spotřebitelský úvěr. Podle této karty žalovaný požádal o poskytnutí úvěru 40 000 Kč měsíčně na dobu 24 měsíců. Žalovaný je označen jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, který byl platný do , datum, , je uvedena adresa jeho trvalého pobytu, dále pak adresa výběru , adresa, . Je uvedeno telefonní číslo, také pak náhradní kontaktní adresa žadatele v , Anonymizováno, , , adresa, . Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, nemá žádné vyživované osoby, pracuje na plný úvazek jako operátor u společnosti , právnická osoba, , jeho pravidelný měsíční příjem činí 14 219 Kč čistého, odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. Pak podle formuláře předložil žalovaný pracovní smlouvu a výpisy z bankovního účtu za měsíce duben a květen 2022. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy pohledávka za žalovanými evidována pod číslem , hodnota, . Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně i žalobkyní , datum, . Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.6. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.10. Soud má za prokázané to, že na žalovanému bylo dne , datum, poskytnuto 30 000 Kč. Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena, je považována za neplatné právní jednání. Soud uzavírá, že , právnická osoba, řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, byl zjištěn a ověřen pravidelný měsíční příjem ve výši přes 14 000 Kč, s ohledem na skutečnost, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost ani tvrzené závazky, nejeví se být jako zásadně nepřiměřená ani částka 4 000 Kč uvedená jako běžné měsíční výdaje.11. Pro stanovení neplatnosti smlouvy je ale zásadní ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené poplatky za poskytnutí finančních prostředků. Co se týká sjednaného úroku, ten je sice aktuálně uváděn jako úrok se sjednanou sazbou 15,00% ročně, toto je ale zcela zjevně sazba, kterou žalobkyně užívá pro účely soudního řízení. Podle smlouvy byla sjednána sazba 86% ročně. Jedná se sazbu, jejíž výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 15% ročně, běžné úvěry byly poskytovány za 8% ročně. Stanovení tohoto úroku považuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu.12. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 27 800 Kč se úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení byl přiznán od data následujícího po uplynutí dodatečné lhůty ke splacení dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , tedy od , datum, (do 10 dnů od doručení výzvy), ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalovaný naopak netvrdil, ani neprokazoval, že by uhradil v rámci smluvního vztahu částku vyšší než 2 200 Kč.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.