19 C 216/2020-26 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení učinila žalobkyně zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení žalovaný cestoval dne [datum] v 9.47 hodin linkou 3 městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, v průběhu cesty se však neprokázal platnými jízdními doklady. Proto žalobkyně žádala přirážku k jízdnému ve výši [částka]. 2. Na základě žalobních tvrzení, z nichž vyplývaly žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství, byl Okresním soudem v Přerově dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 149525/2020-7 (dále jen„ elektronický platební rozkaz“). Žalovaný následně podal v zákonné lhůtě proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, v němž k věci samé neuvedl, že ve prospěch žalobkyně dne [datum] uhradil částku [částka]. S ohledem na provedení úhrady žalovaný zároveň navrhl, nechť není zavázán k náhradě nákladů řízení. 3. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 10. 2020, č. j. 19 C 216/2020-15, pravomocným od 24. 10. 2020, bylo řízení částečně zastaveno co do částky [částka], neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu částečně zpět. V podání ze dne [datum] (jehož obsahem bylo mj. částečné zpětvzetí žalob) žalobkyně dále uvedla, že žalovaný k rukám žalobkyně dne [datum] uhradil částku [částka], z čehož byla částka [částka] započítána žalobkyní na úhradu jistiny ve výši [částka] a částku [částka] žalobkyně považuje za zálohu na náklady tohoto řízení. Úrok z prodlení jdoucí od [datum] do zaplacení pak žalobkyně limituje dnem [datum] (neboť dne následujícího došlo k úhradě jistiny). 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] v 9.47 hodin linkou 3 provozovanou žalobkyní byla pověřeným pracovníkem žalobkyně provedena kontrola žalovaného, který se na vyzvání neprokázal žádným jízdním dokladem. Při kontrole byla zjištěna totožnost cestujícího, který byl na základě dokladu [číslo] identifikován jako [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Žalovaný, jakožto cestující, na místě nezaplatil přirážku k jízdnému ve výši [částka] (dle článku 10. odst. 4 smluvních přepravních podmínek). K úhradě přirážky k jízdnému byl žalovaný vyzván při provedené přepravní kontrole. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] vložil na bankovní účet žalobkyně částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (ze sdělení žalobkyně pak bylo zjištěno, že v uvedené dny byly částky ve prospěch bankovního účtu žalobkyně také připsány). Obě platby byly označeny toliko variabilním symbolem [číslo], který odpovídá variabilnímu symbolu uvedenému na zápise o provedené přepravní kontrole ze dne [datum]. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 7. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 8. Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 175/200 Sb. cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. 9. Podle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 12. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 13. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. 14. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 15. Podle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. 16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto dopravním podnikem, a žalvoaným, jakožto cestujícím, byla dne [datum] uzavřena smlouva o přepravě v souladu s § 2550 o. z. Žalovaný se v daném případě přepravoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, neboť se na výzvu osoby pověřené žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem. V důsledku uvedeného vznikla žalovanému povinnost zaplatit za uvedenou cestu přirážku k jízdnému ve výši [částka] stanovenou přepravními podmínky v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. i § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. Tuto svou povinnost žalovaný splnil až dne [datum], tedy po podání žaloby. V důsledku platby pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět (čemuž odpovídá částečné zastavení řízení dle pravomocného usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 1. 10. 2020, č. j. 19 C 216/2020-15). 19. S ohledem na uvedené soud rozhodoval toliko o žalobou uplatněném úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (tj. do [datum], jak ostatně plyne také z podání žalobkyně ze dne [datum]). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 18 rozsudku čehokoli uhradil dříve než [datum], případně že by tato pohledávka do uvedeného data zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly do prodlení s úhradou přirážky k jízdnému, tj. od [datum]. Žalobkyni proto vznikl od uvedeného data dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka], který však žalobkyně požaduje až od [datum] do zaplacení. V řízení bylo zároveň prokázáno, že žalovaný (kromě částky [částka] užité na úhradu jistiny) uhradil k rukám žalobkyně po podání žaloby částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum] (tyto skutečnosti potvrdila také žalobkyně). Žalovaný jednotlivé platby vložil na bankovní účet žalobkyně pod variabilním symbolem uvedeným v zápise o provedené přepravní kontrole, jiným způsobem platby nespecifikoval. 20. Jelikož žalovaný neurčil, na jaké konkrétní dílčí nároky žalobkyně plní, bylo při zápočtu jednotlivých plateb nutno postupovat dle shora citovaného ustanovení § 1932 o. z., tedy uhrazené částky započíst nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení a poté na jistinu. Jelikož nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a v