19 C 25/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum] a dále v části [částka] administrativní poplatek za odeslání upomínky, to vše dle pojistné smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní (jakožto pojistitelkou) a žalovaným (jakožto pojistníkem) s prvním pojistným sjednaným ve výši [částka] za roční pojistné období s tím, že s účinností od [datum] žalobkyně zvýšila pojistné za roční pojistné období na částku [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně v postavení pojistitelky a žalovaný v postavení pojistníka uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného tovární značky Opel, typu Zafira, [příjmení] kód: W0L0TGF7552088697. Žalovaný pak smlouvu uzavřel tím, že uhradil první pojistné splatné ke dni [datum] ve výši [částka]. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastníky sjednáno roční pojistné období a pojistné za pojistné období ve výši [částka]. Splatnost pojistného pak byla sjednána jako roční. Součástí smlouvy se staly všeobecné pojistné podmínky VPP [číslo], které však nebyly žalobkyní k důkazu předloženy. Upomínkou ze dne [datum], téhož dne odeslanou žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši [částka], a dále k úhradě blíže nespecifikovaného administrativního poplatku ve výši [částka]. Pojištění zaniklo ke dni [datum]. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, a to upomínkou ze dne [datum], téhož dne odeslanou žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. 4. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně s žalovaným sjednala povinnost žalovaného uhradit žalobkyni administrativní poplatek za odeslání upomínky ve výši [částka]. V listinných důkazech předložených žalobkyní (zejména v pojistné smlouvě) není ničeho ujednáno o tom, že by se žalovaný zavázal k úhradě tvrzeného poplatku. Ze smlouvy či jiného provedeného důkazu pak neplyne ani to, že by se smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou řídil mj. žalobkyní předloženými sazebníky poplatků; taktéž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že částka [částka] odpovídá skutečným nákladům vynaloženým žalobkyní na upomínání. Dále soud nemá za prokázané, že by se žalovaný zavázal k úhradě pojistného ve výši [částka] za roční pojistné období počínaje od [datum], případně že by žalovanému z jakéhokoli jiného důvodu vznikla povinnost k úhradě ročního pojistného právě ve výši [částka] počínaje od [datum]. Konečně nemá soud za prokázané, že by žalovaný na pojistné za období od [datum] do [datum] čehokoli uhradil. 5. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojistný vztah plynoucí z této smlouvy trval od [datum] do [datum]. Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1 o. z. vzniklo žalobkyni právo na pojistné ve sjednané roční výši [částka] počínaje dnem uzavření smlouvy, tj. od [datum], do dne ukončení pojištění, tj. do [datum]. Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné vždy k 8. dni každého měsíce února, po který pojistný vztah trval. 6. V souladu s výše uvedeným se dne [datum] stalo splatným pojistné ve výši [částka] za období počínající uvedeným datem. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na toto pojistné čehokoli uhradil. Nárokovala-li žalobkyně toliko poměrnou část pojistného za dobu od [datum] do skončení pojistného vztahu, dospěl soud k závěru, že se jedná o období od [datum] do [datum]. Za tuto dobu trvání pojištění náleží žalobkyni poměrná část pojistného ve výši [částka] (roční pojistné [částka] Kč/366 dní za příslušné roční pojistné období) x 152 dnů od [datum] do [datum]). Ačkoli tedy žalobkyně požadovala pojistné výši [částka] (neboť v částce [částka] se na jistině jednalo dle tvrzení žalobkyně o administrativní poplatek za upomínání), soud žalobkyni na nárokovaném pojistném přiznal toliko částku [částka]. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyně neprokázala, že jí vznikl nárok na zaplacení částky [částka] z důvodu náhrady administrativního poplatku za upomínání (viz odstavec 4 odůvodnění tohoto rozsudku), ani že jí vznikl nárok na zaplacení pojistného ve výši [částka] (neboť žalobkyně, jak je uvedeno v odstavci 4 odůvodnění rozsudku, neprokázala, že žalovanému vznikla s účinností od [datum] povinnost k úhradě ročního pojistného v tvrzené výši [částka]). 7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 6 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného ve výši [částka] splatného od [datum]. Žalobkyni proto ode dne následujícího do zaplacení vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení, a to ve výši 10 % ročně. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by jí vznikl nárok na úhradu částky [částka] (tj. zamítnutá část žalobou uplatněného pojistného), nemohl žalobkyni z této částky vzniknout ani nárok na úrok z prodlení. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl také co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 8. Soud shrnuje, že shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 39,9 % (úspěch žalobkyně 69,95 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 30,05 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. odměna advokáta v souhrnu [částka]), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. náhrada hotových výdajů v souhrnu [částka]) a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy [částka], z nich soud žalobkyni přiznal 39,9 %, tj. [částka] (výrok III). 10. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.