8 C 296/2021-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. V žalobě uvedla, že žalovaný je poplatníkem poplatku, neboť je odběratelem elektřiny a po písemné výzvě neoznámil žalobkyni čestným prohlášením opak. Žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období od 4/ 2020 do 8/ 2020 (5 měsíců) a dluží žalobkyni celkem částku [částka]. Žalobkyně podle přiložené specifikace výpočtu požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od 16. 6 2020 do [datum], z částky [částka] od 16. 7 2020 do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], celkem [částka]. 2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením ze dne [datum] vyzván, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení mu bylo doručeno do vlastních rukou spolu s žalobou dne [datum]. Ve stanovené lhůtě se žalovaný k věci ani k výzvě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud z potvrzení o přihlášení poplatníka [žalobkyně] ze dne [datum] a přihláškou poplatníka zjistil, že žalovaný [datum] přihlásil televizní přijímač tiskopisem a bylo mu přiděleno spojovací číslo SIPO [číslo]. Z výzvy [název pošty], která jménem žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků a úroku z celkové dlužné částky a výpisu detailu dluhu má soud za prokázáno, že žalovaný dluží poplatky celkem výši [částka] za dobu 4/ 2020 do 8/ 2020. Výzva byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu uložením na poště dne [datum], další upomínka byla doručena uložením na poště dne [datum]. V řízení nevyšla najevo skutečnost, že by došlo k úhradě požadovaných televizních poplatků, popř. že došlo k zániku povinnosti žalované z jiného důvodu. 4. Podle § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku od [datum] činí [částka]. Podle § 7 odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě, když se stal držitelem televizního přijímače a poplatníkem. Žalovaný nehradil žalobkyni poplatky řádně od 4/ 2020 do 8/ 2020 ve výši [částka] měsíčně a dluží tedy [částka]. Žalobkyně výzvou žalovanému poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení a splnila tak i hmotněprávní podmínku domáhat se svého práva žalobou. Výše televizního činí [částka] měsíčně, přičemž žalovaný má povinnost poplatky hradit vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Ode dne následujícího je pak v prodlení a nese povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok je počítán od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou částky [částka] tedy ode dne [datum] do [datum], jak je uvedeno v žalobě. Výše zákonného úroku činila v době prodlení 10 %, od [datum] 8,25 %. Kapitalizovaná výše úroku z prodlení pak ke dni [datum] činí podle výpočtu soudu [částka], žalobkyně požaduje částku [částka], proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal pouze účelně vynaložené náklady za soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za dva úkony po [částka] výdajům žalobkyně spojených s předžalobní upomínkou a podáním žaloby (2 x [částka]), na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb.). Soud přitom náklady vynaložené na zastoupení advokátem nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], neboť podle názoru soudu totiž srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, může žalobkyně řešit při využití svých zaměstnanců právního útvaru, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žalobkyni vznikají i náklady se zpracováním podání. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).