9 C 206/2020-28 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla s obsahem válců motoru nad 1 350 cm3 s [registrační značka] (dále též„ předmětné vozidlo“), přičemž k vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] (dále též„ rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku ve výši [částka] (denní sazba ve výši [částka] x počet dní 150 v rozhodném období) s poplatkem za mimosoudní vymáhání ve výši [částka]. Žalovaný doposud i přes předžalobní výzvu ničeho nezaplatil. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, a žalovaný (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listiny předložené žalobkyní a dosavadní obsah spisu. Žalobkyní tvrzené skutečnosti ohledně zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných ve výši [částka] byly prokázány výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne [datum] včetně doručenky, a upomínky, přičemž z uvedených listin vyplývá, že žalovaný, ač byl v rozhodném období evidován jako vlastník předmětného vozidla, neměl ve zmiňovaném období sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a byl žalobkyní vyzván shora cit. výzvou k povinnosti zaplatit žalobkyni z tohoto titulu zákonný příspěvek ve výši [částka] (denní sazba ve výši [částka] x počet dní v rozhodném období, tj. 150 dní). Pokud se týká nákladů na uplatnění ve výši [částka], ty soud považuje za odůvodněné, neboť jde o vnitřní administrativní náklady vynaložené na vyhotovení a doručení upomínky žalovanému. Unesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2020, č.j. KSOS 33 INS 20549/2014-B-15, vzal na vědomí insolvenční soud oddlužení žalovaného jako dlužníka a osvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, které doposud nebyly uspokojeny, věřitelů, k jejich pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíží, a věřitelů, které své pohledávky nepřihlásili. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Soud věc právně posoudil podle § § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož odstavce 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 cit. ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný je osobou pasivně legitimovanou, neboť podle záznamu z registru řidičů je evidován jako provozovatel vozidla. Toto tvrzení žalovaný nesporoval. V projednávané věci se jedná o rozhodné období od [datum] do [datum] s tím, že žalobkyně včas dne [datum], tedy ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Žalovaný nezaplatil příspěvek za 150 dní, což podle denní sazby určené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhláškou č. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí [částka] za den. Žalobkyni dále i náleží náklady spojené s vymáháním ve výši [částka], jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky. V žádném případě pak nejde s ohledem na vznikl pohledávky o žádnou z pohledávek, pro niž byl žalovaný osvobozen od placení unesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2020, č.j. KSOS 33 INS 20549/2014-B-15. Soud proto žalobě vyhověl. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].