9 C 210/2020-31 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. [právnická osoba], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od [datum] o [datum]. Žalované byl vyúčtován doplatek za odebranou elektřinu ve výši [částka] splatný dne [datum]. Jelikož žalovaná byla dlouhodobě v prodlení s úhradou této částky, ze strany distributora bylo odběžné místo odpojeno a žalobkyně tak vyúčtovala žalovaná poplatek za odpojení ve výši [částka]. Za upomínku v souvislosti s prodlení vyúčtovala žalované poplatek ve výši [částka]. Žalovaná na tuto celkovou částku [částka] doposud ničeho nezaplatila. Žalovaná nesporovala shora uvedený nárok žalobkyně, ale s ohledem na svůj příjem a sociální situaci navrhla splátkový kalendář s měsíční splátkou [částka]. Tento návrh žalobkyně akceptovala. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně a zástupce žalované se z nařízeného jednání omluvili a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. [právnická osoba], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od [datum] o [datum]. Žalované byl vyúčtován doplatek za odebranou elektřinu ve výši [částka] splatný dne [datum]. Jelikož žalovaná byla dlouhodobě v prodlení s úhradou této částky, ze strany distributora bylo odběžné místo na žádost žalobkyně odpojeno a ta vyúčtovala žalované poplatek za odpojení ve výši [částka] splatný [datum] (viz ceník služeb účinný od 1. 2. 2021 a faktura vystavená [datum]). Za upomínku v souvislosti s prodlením předcházející pohledávky vyúčtovala žalované poplatek ve výši [částka] splatný dne [datum]. Žalovaná na tuto celkovou částku [částka] doposud ničeho nezaplatila. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Nárok žalobkyně na peněžní plnění z titulu smlouvy o dodávkách elektřiny se opírá (jak je tomu rovněž u shora jmenované smlouvy o plynu) o kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej elektřiny. Smlouva se řídí ustanoveními § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dále zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 2079 násl. o. z. vyplývá, že z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Soud proto žalobě co do částky 12 980,95 představující součet plnění žalobkyně v souvislosti s dodávkou elektřiny ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a poplatek za odpojení ve výši [částka], vyhověl. Co se týče příslušenství pohledávky, úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O lhůtě k plnění ve smyslu § 160 o. s. ř. rozhodl soud tak, že stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou jistinu a příslušenství ve splátkách po [částka] měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná je starobní důchodkyní, jejímž jediným příjmem je starobní důchod ve výši [částka]. V souvislostí se zajištěním svých potřeb s ohledem na svůj věk a zdravotní stav vynakládá částku [částka] měsíčně za obědy, částku [částka] měsíčně za donášku, částku [částka] měsíčně spoří a další výdaje. Její životní podmínky jsou podprůměrné a zčásti jsou způsobeny i chováním její dcery. Žalovaná proto nemohla mít ani celkový přehled o svých závazcích a jejich splatnosti. V daném případě nejde o neúměrné zvýhodnění žalované jako dlužnice a znevýhodnění žalobkyně. Splátkový kalendář je tak jedním z řešení dodatečného splnění povinnosti ze strany žalované, na který ostatně žalobkyně i přistoupila. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., za situae kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka]. Dále učinil zástupce žalobkyně z řad advokátů jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5 cit. vyhlášky za vyjádření ve výši [částka]. Náleží mu proto odměna celkem ve výši [částka]. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora) a jeden úkon právní služby za účast u jednání soudu podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka], tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka]. Soud – jak je uvedeno shora – stanovil žalované pariční lhůtu pro zaplacení náhrady nákladů řízení rovněž v měsíčních splátkách po [částka] počínaje dvanáctým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek. Ohledně posouzení délky lhůty k plnění a počátku běhu této lhůty soud odkazuje na odůvodnění předcházejícího odstavce.