9 C 7/2021-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně jako banka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaným byla vyčerpána téhož dne celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 8,7 % ročně a dohodnuta měsíční splátka ve výši [částka] počínaje měsícem květnem 2019 Poslední splátka měla být zaplacena ke dni [datum]. Podle čl. 8 odst. 8.2 obchodních podmínek je-li žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv splátky, může žalobkyně požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru. Jelikož žalovaný řádně a včas neplatil splátky úvěru, žalobkyně tento úvěr předčasně zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný dlužil ke dni podání žaloby částku [částka], tj. jistinu po splatnosti ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši 8,7 % ročně z této dlužné částky od [datum] do dne podání žaloby, tj. [datum]) ve výši [částka], a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ze shora uvedené částky za totéž období, tj. [částka]. Žalovaný i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále požaduje úrok a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K výzvě soudu doplnila žalobkyně tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného a označil k těmto tvrzením důkazy. 2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru, dokladu o čerpání a ceníku služeb má soud za prokázané, že žalobkyně jako banka uzavřela se žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný čerpal tyto peněžní prostředky dne [datum]. Zároveň jsou součástí smlouvy Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry (dále jen„ podmínky“). Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 8,7 % ročně a dohodnuta měsíční splátka ve výši [částka] počínaje měsícem květnem 2019 Poslední splátka měla být zaplacena ke dni [datum]. Podle čl. 8 odst. 8.2 podmínek je-li žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv splátky, může žalobkyně požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako klienta banky jak vyplývá z jí předložených listin (viz schvalovací protokol, výpis z bankovního účtu žalovaného jako klienta banky, informace z Credit Bureau, informace z CRIF). Jelikož žalovaný řádně a včas neplatil splátky úvěru, žalobkyně tento úvěr předčasně zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný dlužil ke dni podání žaloby částku [částka] představující jistinu po splatnosti ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši 8,7 % ročně z této dlužné částky od [datum] do dne podání žaloby, tj. do [datum]) ve výši [částka], a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ze shora uvedené částky za totéž období, tj. [částka]. Žalovaný i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále požaduje úrok a úrok 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je bankou a žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala žalobkyně v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a z dosavadní historie žalovaného zprostředkované výpisem z bankovního účtu. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty a posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů. 7. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše [částka] s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky ve shora uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni nárok na předčasné zesplatnění úvěru ve smyslu ustanovení obchodním podmínek. Žalobkyně tohoto práva využila. Poněvadž žalovaný í po tomto zesplatnění úvěr neuhradil, vznikl jí nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, úroku a úroku z prodlení. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaná doposud neuhradila, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. 9. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].