10 C 114/2022-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] a [datum] byla žalovaná převezena do záchytné stanice [název instituce] [název instituce] [obec], kde jí byla poskytnuta potřebná lékařská péče. Za pobyt a ošetření vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši [částka] za každý pobyt splatné do [datum] a [datum]. Žalovaná dluh v termínu splatnosti neuhradila, a to ani po písemné upomínce ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po stránce skutkové soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] a [datum] přijata v záchytné stanici [název instituce] [název instituce] [obec] a byla mu poskytnuta lékařská péče. Žalovaná písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyně co do důvodu i výše dne [datum] a [datum]. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši [částka] za každý pobyt. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 89e zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, odst. 1 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 5. Na základě důkazů provedených v tomto řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaná byla převezena na záchytnou stanici [název instituce] [název instituce] v [obec]. Za každý pobyt a ošetření byla žalovaná povinna uhradit dlužnou částku ve výši [částka]. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu i výše. Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dluhu, žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradil. Dlužník, který nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení. Žalovaná se tedy nesplněním svého dluhu dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení. Soud vzhledem k uvedenému žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1, 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za každý úkon, tedy [částka] Náklady řízení představující odměnu advokáta, režijní paušály, které byly žalobcem vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobci nebyly přiznány. Žalobce je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízen a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázán, proto měl při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. [název soudu] v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí [název soudu] ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkem tedy náklady řízení činí [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).