11 C 98/2022-16 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky 21 112 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, se žalovaný zavázal platit žalobkyni za elektřinu dodanou do odběrného místa na adrese: [adresa]. Žalovaný neuhradil dohodnutou cenu dodané elektřiny, kterou žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 23 112 Kč splatnou dne [datum], kterou žalovaný neuhradil mimo platby částky 2 000 Kč. Žalovaný dále na tuto pohledávku v částce 21 1120 Kč ničeho nezaplatil, ačkoliv byl výzvou k plnění ze dne [datum] opětovně upomenut k úhradě dluhu. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ze zbývající dlužné částky fakturované ceny elektřiny ode dne následujícího po dni splatnosti příslušné faktury do zaplacení. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. 3. Při provedeném dokazování bylo žádostí o změnu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] potvrzením žalobkyně o smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny (včetně obchodních podmínek dodávky) prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese: [adresa]. Žalovaný se zavázal uhradit cenu odebrané el. energie dle předloženého vyúčtování (faktury), a to v termínu v něm uvedeném. Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu elektřiny neuhrazené zálohami dodané od [datum] do [datum] v ceně 23 112 Kč splatné dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávek dle vystavené faktury v částce 21 112 Kč s příslušenstvím. 4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli platnou smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě dodala žalobkyně v období od [datum] do [datum] žalovanému elektřinu ve fakturované ceně 23 112 Kč, přičemž se žalovaný zavázal zaplatit dohodnutou cenu elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu elektřiny dodané v období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 23 112 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný v řízení neprokázal (ani netvrdil) úhradu takto vyúčtované dlužné částky nad rámec platby popsané žalobkyni a ocitl se v prodlení s plněním svého dluhu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě částky 21 112 Kč spolu s příslušným zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti příslušné faktury do zaplacení. 7. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek 845 Kč a paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony v řízení (předžalobní upomínka, podání žaloby) v částce 600 Kč (2 x 300) dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celková výše náhrady nákladů řízení přiznaných žalobkyni tak činí 1 445 Kč.