14 C 5/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek 5 804 Kč a 5 206 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] že na jejím podkladě a v souladu s ní dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa (a poskytovala s tím související služby), a to mj. i v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum]. Žalovaný se pak danou smlouvou zavázal uhradit žalobkyni sjednanou cenu i za tyto sdružené služby dodávky elektřiny, přičemž z ceny sjednané za období dodávek od [datum] do [datum] zůstávalo dle žalobkyně na této neuhrazeno 5 804 Kč a za období od [datum] do [datum] 5 206 Kč. Když žalovaný neuhradil faktury, kterými mu byly tyto nedoplatky ze strany žalobkyně vyúčtovány (fakturou [číslo] na částku 5 804 Kč ze dne [datum] splatnou [datum] a fakturou [číslo] na částku 5 206 Kč ze dne [datum] splatnou [datum]), domáhala se žalobkyně i nárokovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení s úhradou toho kterého z nárokovaných nedoplatků. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřené dne [datum] (a obchodních podmínek žalobkyně a ceníků, na které smlouva odkázala) soud zjistil, že žalobkyně se jako dodavatel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (a poskytovat s tím související služby), a žalovaný se zavázal naopak žalobkyni hradit sjednanou cenu za tyto dodávky (a související služby). Smlouva byla sjednána na dobu dvou let s tím, že byla sjednána i její automatická prolongace (kdy opak vyžadoval aktivní kroky některé ze smluvních stran, které ale nebyly ani tvrzeny a ni prokázány). Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za sdružené služby dodávky elektřiny do smlouvou sjednaného odběrného místa v období od [datum] do [datum] nedoplatek ceny ve výši 5 804 Kč (8 804,82 Kč – zálohy 3 000 Kč zaokrouhlení 5 804 Kč), splatnou dne [datum]. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] a za další sdružené služby dodávky elektřiny do smlouvou sjednaného odběrného místa nedoplatek ceny ve výši 5 206 Kč. Tato faktura byla splatná [datum] a z e-mailu žalobkyně odeslaného žalovanému dne [datum] soud zjistil, že mu ji žalobkyně doručila dne [datum] do sjednaného e-mailu žalovaného [email]. Z dalších upomínek žalobkyně i jejího právního zástupce i dokladů o odeslání některých z nich soud dále dovodil, a vzal za prokázané, i ta tvrzení žalobkyně, že i fakturu [číslo] bezprostředně po jejím vyhotovení žalovanému odeslala, a to tentokráte obyčejnou poštovní zásilkou na adresu jeho tr. bydliště. Z dalších provedených důkazů soud relevantní skutečnosti nezjistil. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, a na tomto smluvním základu dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Dodanou elektřinu (a související služby sdružené dodávky elektřiny) v žalobou vymezených obdobích žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] splatnou [datum] (s nedoplatkem 5 804 Kč) a fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou [datum] (s nedoplatkem 5 206 Kč). Obě faktury se dostaly do faktické dispozice žalovaného před splatností v nich uvedenou. 5. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej elektřiny. Právní režim smlouvy se řídí ustanoveními § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) a dále zákonem [číslo] Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 2079 a násl. o.z. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. V daném případě žalobkyně prokázala uzavření kupní smlouvy na dodávku elektřiny pro domácnost, na základě níž dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by žalovanou částku (odpovídající poskytnutým službám a dodávce elektřiny uvedeným v předmětných fakturách) již uhradil, soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, neboť je zřejmé, že se žalovaný dostal do prodlení ode dne následujícího po dni vystavení jednotlivých faktur (§ 1968 a 1970 o.z.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 11 010 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě 300 Kč, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), ve výši mimosmluvní odměny 3 x 300 Kč, tj. náleží mu odměna celkem ve výši 900 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení činí celkem 2 252 Kč Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.