16 C 352/2021-21 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení dluží žalovaná žalobci za přepravu autobusem [číslo] městské hromadné dopravy v [obec] dne [datum] bez platné jízdenky, jíž žalovaná přes výzvy dosud žalobci neuhradila. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] v 7:28 hod. byla žalovaná přistižena v [obec] v autobusu MHD [číslo] jak cestuje bez jízdních dokladů, o čemž svědčí zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], který žalovaná odmítla podepsat. Jízdné ve výši [částka] ani přirážku k jízdnému ve výši [částka] za jízdu, t.j. celkem částku [částka], žalovaná při provedené kontrole nezaplatila. Podle platného tarifu žalobce činí jízdné částku [částka] a výše přirážky částku [částka]. Přes výzvu žalobce a předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila. 4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 37 odst. 5 (Přepravní řád) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, podle něhož na výzvu pověřené osoby je cestující povinen se prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (písm. b), na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu (písm. c) s tím, že podle odst. 6) citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. Požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] cestovala v [obec] městskou hromadnou dopravou bez platné jízdenky, byla jí ve smyslu § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobci uvedenou částku spolu s požadovaným zákonným úrokem do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem [částka], a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem [částka], a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka]. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.