9 C 66/2022-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí zápůjčky a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o poskytnutí zápůjčky uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa] a přes e-mailové zprávy tak, že žalovaný vyplnil žádost o půjčku, seznámil se s obchodními podmínkami a s informacemi o spotřebitelském úvěru a souhlasil s nimi, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet dne [datum] částku 1 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc rozhodl dne [datum] bez jednání za splnění podmínek § 115a o. s. ř. 3. Soud učinil skutkové zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne [datum] platbu ve výši 1 000 Kč. Dále má soud za prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum] dohodly o převedení pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč. A konečně má soud za prokázáno, že žalobkyně dne žalobkyně předžalobní upomínkou vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud nevzal za prokázané, že by žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel nějakou smlouvu a že by žalovaný obdržel nějaké finanční prostředky či že by právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení nyní žalované pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 5. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalovaného, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy. Žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou písemnou smlouvu, ale toliko e-mailovou zprávu, která obsahuje údaje žalovaného a text potvrzující přijetí žádosti o půjčku. Nebylo tedy prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (s ohledem na to se pak soud nezabýval tím, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přičemž tuto skutečnost žalobkyně netvrdila ani k ní nedoložila žádné důkazy). Naopak bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 1 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost proto soud vyhověl žalobě co do částky 1 000 Kč. 6. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě z částky 1 000 Kč. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 000 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.