9 C 81/2022-23 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 525 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] v 08:24 použila vozu MHD žalobkyně (dále jen„ dopravní podnik“) bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatila žalobkyni jak dlužné jízdné ve výši 25 Kč, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uvedeného dne v 08:24 hodin cestovala vozem městské hromadné dopravy žalobkyně, byla kontrolována a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Proto bylo žalované v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně ve spojení s tarifem integrované dopravy žalobkyně uloženo, zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu a jízdné ve výši 25 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázala platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalované jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami integrované dopravního systému města Brno ve spojení s tarifem žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaná přesto cestovala vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému 1 500 Kč a jízdné ve výši 25 Kč. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 2 049 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.