11 C 193/2022-19 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky 4 141,46 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) poskytovala žalovanému sjednané služby pro mobilní telefonní stanici číslo [tel. číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů, v nichž bylo sjednáno právo žalovaného objednat si od dalších subjektů prostřednictvím sítě provozované žalobkyní služby třetích stran a právo žalobkyně vyúčtovat k úhradě žalované plnění za služby poskytnuté prostřednictvím sítě žalobkyně třetími osobami, a to spolu s vyúčtováním ceny služeb elektronických komunikací, které byly žalovanému poskytnuty přímo žalobkyní. Žalovaný se ve smlouvě zavázal řádně a včas hradit sjednanou cenu za služby. Žalovaný v období od [datum] do [datum] využil v síti žalobkyně za sjednaný poplatek služby třetích stran (M-Platba) v celkové ceně 1 802,46 Kč a službu uvítací tón v ceně 25 Kč dle provedeného vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum], a v celkové ceně 2 284 Kč a službu SMS na speciálně zpoplatněná čísla v ceně 30 Kč dle provedeného vyúčtování [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum]. Žalovaný své dluhy neuhradil, ačkoliv byl výzvou ze dne [datum] upomenut právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu. Žalovaný tak dosud dluží žalobkyni částku 4 141,46 Kč spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyně požadovala v zákonném rozsahu z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou, nevyjádřil a k jednání soud ve věci se nedostavil. 3. Při provedeném dokazování bylo účastnickou smlouvou ze dne [datum] a [datum] a prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací pro telefonní číslo [tel. číslo], přičemž smlouva se řídila Všeobecnými podmínkami společnosti T- [právnická osoba] (dále jen„ všeobecné podmínky žalobkyně“). Podle čl. 5 všeobecných podmínek žalobkyně po skončení zúčtovacího období žalobkyně vystaví účastníkovi vyúčtování splňující náležitosti daňového dokladu (dále jen„ Vyúčtování“). Vyúčtování obsahuje cenu poskytnutých Služeb a jiných souvisejících služeb T-Mobile, cenu služeb, které poskytují třetí osoby s využitím sítě T-Mobile, jakož i jiné částky, na které má T-Mobile právo, např. depozita či smluvní pokuty. Vyúčtováním služeb elektronických komunikací [číslo] (včetně podrobného výpisu služeb) bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému mimo jiné služby pro třetí strany za období od [datum] do [datum] (platební služby M-Platba) v ceně 1 802, 46 Kč a 2 284 Kč a služby uvítací tón (cena 25 Kč) a SMS na speciálně zpoplatněná čísla (cena 30 Kč). Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě ceny za služby třetích stran v rozsahu částky 4 141,46 Kč. 4. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel komunikační služby ve smyslu § 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, s žalovaným jako účastníkem platně uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byl i závazek žalovaného zaplatit žalobkyni cenu tzv. služeb třetích stran podle čl. 5 všeobecných podmínek žalobkyně. Žalobkyně v souladu se smlouvou účastníků účtovala sjednaným postupem žalovanému tuto cenu. Žalovaný v řízení neprokázal (ani netvrdil) úhradu tohoto dluhu a dosud proto žalobkyni dluží částku 4 141,46 Kč. Ke dni, který následuje den splatnosti každého z vyúčtování, byl žalovaný prokazatelně v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku a žalobkyni již vznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 141,46 Kč spolu s požadovaným úrokem z prodlení. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci 4 141,46 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (s ohledem na skutkově a právně obdobné věci zahájené týmž žalobcem), činí 900 Kč (3 x 200) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení přiznaných žalobkyni tak činí 1 489 Kč.