11 C 88/2023-49 — Okresní soud v Přerově

Žalobce [osobní údaje žalobce] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky 512,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnil tím, že dne [datum] byl žalovaný zajištěn v podnapilém stavu hlídkou Policie ČR v [obec] a převezen do protialkoholní záchytné stanice ve [obec], kde mu byla nabídnuta potřebná lékařská péče a ošetření, kdy přítomnost alkoholu v organismu žalovaného byla zjištěna přístrojem [příjmení] [jméno] [číslo] v rozsahu 3,05 ‰. Doprava žalovaného do protialkoholní záchytné stanice ve [obec] byla obstarána vozidlem žalobce s náklady převozu v částce 512,82 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Žalovaný však dosud žalobci ničeho nezaplatil. Dále žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. Při provedeném dokazování bylo záznamem Policie ČR o provedení dechové zkoušky ze dne [datum] a úředními záznamy Policie ČR ze dne [datum] a [datum] prokázáno, že u žalovaného byla dechovou zkouškou zjištěna přítomnost alkoholu v organismu v rozsahu 3,05 ‰ a byl proveden jeho převoz z [obec] do protialkoholní záchytné stanice v [nemocnice] ve [obec], kdy dne [datum] byl žalovaný zajištěn Policií ČR v [obec], podroben dechové zkoušce na alkohol se závěrem intoxikace alkoholem a poté převezen na protialkoholní záchytnou stanici v [nemocnice] ve [obec], kde byl předán dne [datum]. Vyčíslením nákladů žalobce ze dne [datum], včetně technického průkazu použitého motorového vozidla, bylo prokázáno, že náklady na převoz žalovaného stanovené dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činily celkem 512,82 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně dodejky, bylo prokázáno, že žalobce výzvou adresovanou do místa bydliště vyzval žalovaného k zaplacení nákladů za přepravu na protialkoholní záchytnou stanici ve [obec] dne [datum] v částce 512,82 Kč. Podle ust. § 24 odst. 1, odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném znění, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 24 odst. 3 věta první zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném znění, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. zajistil vyšetření žalovaného u poskytovatele zdravotních služeb a jeho převoz, přičemž má nárok na náhradu nákladů vyšetření a převozu vůči žalovanému jako vyšetřované osobě podle ust. § 24 odst. 2, odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost návykových látek. Žalovaný v řízení neprokázal (ani netvrdil) úhradu pohledávky žalobce v částce 597 Kč, k jejíž úhradě byl vyzván. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k zaplacení částky 512,82 Kč v měsíci červnu 2022, ocitl se žalovaný dne [datum] již v prodlení s plněním tohoto svého peněžitého závazku. Soud proto vyhověl podané žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovaného k zaplacení částky 512,82 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení stanovenými dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 524/2015 Sb. v rozsahu paušální náhrady dvou úkonů ve věci (výzva k plnění, podání žaloby, účast při jednání), tedy v částce celkem 900 Kč (3 x 300) a náhradu cestovních výdajů v částce 1 099,30 Kč za cestu na trase [obec] [obec] a zpět (celkem 160 km) dne [datum] vozidlem Škoda Scala [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km, ceně nafty 34,10 Kč a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 1 999,30 Kč. Žalobce byl v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozen od soudního poplatku. Jelikož byl žalobce v řízení zcela úspěšný, přešla na žalovaného v celém rozsahu povinnost zaplatit soudní poplatek v souladu s ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit soudní poplatek v částce 1 000 Kč určený dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků.