16 C 119/2023-33 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 6.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná v rozporu s účastnickou - zákaznickou smlouvou [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo], uzavřenou mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce) a žalovanou, nezaplatila předchůdci žalobce dohodnutou kupní cenu za 3 poskytnutá koncová zařízení po 2.000 Kč, celkem částku 6.000 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Žalobce se po žalované nyní domáhá úhrady kupní ceny za 3 kusy koncového zařízení v plné výši 6.000 Kč s příslušenstvím. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci neměli proti tomuto postupu námitky. 4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že předmětem účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalovanou ve znění Všeobecných podmínek dne [datum] byly 3 koncová zařízení k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo] za cenu 2.000 Kč za každé z nich, tj. celkem za částku 6.000 Kč. Žalovaná ale dohodnutou kupní cenu zařízení neuhradila. Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobci uhradila. 5. Poněvadž bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platná kupní smlouva na výše označené zařízení ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), avšak žalovaná sjednanou kupní cenu nezaplatila, uložil soud žalované podle § 2079 a násl. o.z. povinnost zaplatit aktivně legitimovanému žalobci uvedenou částku spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.