16 C 242/2023-24 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 4.423,93 Kč s příslušenstvím, kterou podle skutkových tvrzení dluží žalovaná žalobci na základě písemného uznání závazku ze dne [datum] vyplývajícího ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou. Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a upomínky žalovaná dlužnou částku dosud žalobci neuhradila. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. V písemném uznání závazku ze dne [datum] žalovaná vůči žalobci písemně uznala svůj dluh ve výši 6.128,09 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], [číslo] uzavřené mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou. Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Žalovaná dosud předchůdci ani žalobci nezaplatila dlužnou částku ve výši 4.423,93 Kč s příslušenstvím. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] svůj závazek k úhradě dluhu písemně uznala co důvodu a výše a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhu ničím nevyvrátila, soud podle § 2053 o.z. uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.