16 C 307/2022-26 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci za 4 x provedené lékařské vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobce ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] z důvodu zjištění přítomnosti alkoholu v těle žalovaného, přičemž žalovaný své závazky k úhradě dlužných částek žalobci písemně uznal co do důvodu i výše. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ji bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a s tímto postupem žalobce souhlasil a žalovaný neměl proti němu námitky.3. 4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Na základě žádosti Městské policie a Policie ČR v [obec] žalobce provedl ve dnech [číslo] [datum], [číslo] [datum], [číslo] [datum] a [číslo] [datum] vyšetření žalovaného pro podezření z ovlivnění návykovou látkou, při němž byla u něj zjištěna hladina alkoholu 2,98 promile, 2,99 promile, 2,51 promile a 3,01 promile. Žalobce žalovaného následně ošetřil a umístil ve své záchytné stanici. Náklady na záchyt vyúčtoval žalobce žalovanému doklady ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] na částku 4 x 2.500 Kč. Žalovaný všechny své závazky k úhradě dlužné částky písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se je žalobci uhradit do 8 dnů, což nesplnil. Přes předžalobní upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] žalovaný dlužnou částku v celkové výši 10.000 Kč dosud žalobci nezaplatil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, podle něhož dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba, a dále § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný pobýval v uvedené dny z důvodu nadměrného požití alkoholu v záchytné stanici žalobce a své závazky vůči žalobci k úhradě částky 4 x 2.500 Kč písemně uznal co důvodu a výše a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhu ničím nevyvrátil, soud podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a § 2053 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 2.815 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 3 x výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 5 úkonů právní služby celkem 1.000 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z 5 úkonů právní služby, t.j. celkem 500 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 315 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.