7 C 229/2022-71 — Okresní soud v Přerově

Žalobce se domáhal stanovení výživného ve výši 5 000 Kč s platností od [datum]. Uvedl, žalovaný je jeho otec, na jeho výživě nepodílí, od listopadu o něm nic neví. Jako nezletilý byl naposledy svěřen do péče otce, avšak prakticky o něj i bratra pečovali jeho prarodiče. V roce 2020 byl nad jejich výchovou stanoven dohled, protože babička zemřela. Otec se v domácnosti nezdržuje, ani otec ani dědeček se o něho nestarají, ani o jeho mladšího bratra, bylo nařízeno řízení o umístění bratra v ústavu. Žalobce studuje 3. ročník SŠT v [obec] obor instalatér, s otcem ani matkou není v kontaktu Otec je zřejmě bez zaměstnání, matka je na rodičovské dovolené a má další vyživovací povinnost ke třem dalším dětem. Žalobce nemá vlastní příjmy. V průběhu jednání doplnil žalobce tvrzení tak, že pobírá přídavky na dítě, pobírá stipendium 500 Kč, nemá zvýšení náklady se zdravotním stavem. Náklady se studiem činí asi 1 000 Kč na sešity a rýsovací potřeby, 200 Kč na přezůvky, 400 Kč na lékařskou prohlídku. Učebnice a další pomůcky si nemůže dovolit. Náklady s členstvím ve fotbalovém klubu činí 1 300 Kč, které mu platí trenér, dále potřebuje kopačky (3 000 Kč na rok) a další sportovní oblečení, které mu koupili známí, dříve chodil do posilovny (750 Kč měsíčně), to si už nemůže dovolit. Náklady na jídlo a další osobní potřeby činí měsíčně okolo 4 000 Kč, náklady na telefon 300 Kč měsíčně. O listopadu má smlouvu na tréninkový byt od města, nájemné činí 3 353 Kč, elektřina 1 500 Kč, plyn 2 000 Kč. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že studuje na střední škole, výdaje má obvyklé se školní docházkou, přičemž část nutných potřeb není schopen si vůbec hradit. Má zvýšení náklady se sportem (vybavení, členství v klubu okolo 5 000 Kč ročně), pobírá sociální dávky, s otcem se nestýká, tento mu ničím nepřispívá stejně jako matka. Sociální odbor je stanoven zvláštním příjemcem pro příspěvek na bydlení. Z oznámení o přiznání dávek soud zjistil, že žalobci byl přiznán příspěvek na bydlení 7 758 Kč od [datum], přídavek na dítě ve výši 1 080 Kč od [datum] (před tímto datem 880 Kč), příspěvek na živobytí 4 244 Kč. Z nájemní smlouvy má sodu za prokázáno, že žalobce je nájemcem bytu od města Přerov, úhrady za užívání bytu činí 3 353 Kč. Ze smlouvy o sdružených dodávkách soud zjistil, že záloha na dodávku plynu činí 2 000 Kč a na dodávku elektřiny 1 500 Kč. Z potvrzení o studiu a zprávy školy má soud za prokázáno, že žalobce studuje ve denním studiu střední školy technické, potřebuje učebnice a sešity, které je nutno zakoupit, na praktické vyučování potřebuje pracovní oděv a obuv včetně prošívaného kabátu a další drobné pomůcky. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 8.6.2021 čj. 0P 63/2012-472 soud zjistil, že nad výchovou tehdy nezletilého žalobce a nezl. [jméno] (nar. 2008) byl stanoven dohled. Nezletilí byli ponecháni v péči otce. Soud zastavil řízení o návrhu dědečka na svěření nezletilých do jeho péče. Otcem nezletilých je žalovaný, matkou [celé jméno původní účastnice]. Ze zprávy Úřadu práce v [obec] soud zjistil, že matka žalobce pobírá rodičovský příspěvek 10 000 Kč od [datum] a dále přídavek na dítě 630 Kč a příspěvek na bydlení 2 819 Kč, od října 2022 pak ve výši 6 152 Kč. Ze zprávy Úřadu práce [obec] soud zjistil, že žalovaný byl evidován v období od [datum] do [datum], byl vyřazen z důvodu nedostavení se ve stanoveném termínu. V minulosti byl v evidenci opakovaně. Má vzdělání v boru prodavač (vyučen). Byly mu předány informace o volných místech, důvody nepřijetí nebyly sděleny. Nemá žádné [anonymizováno] omezení. Naposledy byl zaměstnán u [právnická osoba], pracovní poměr byl ukončen pro porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, před tím byl zaměstnán u [právnická osoba], pracovní poměr ukončen z ostatních důvodu, před tím u [právnická osoba], pracovní poměr ukončen dohodou bez vážného důvodu. V minulosti vystřídal několik dalších zaměstnavatelů. Není příjemcem žádné sociální dávky. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný ukončil pracovní poměr dohodou, pracoval zde od [datum] do [datum], pracovní poměr mohl pokračovat, výdělky činily průměrně okolo 22 000 Kč (v roce 2019). Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr od [datum] do [datum], ke zrušení pracovního poměru došlo z důvodu neomluvené absence. V případ dobré pracovní morálky mohl dále pracovat na původní pracovní pozici, kde mzda dosahovala přibližně 22 500 Kč. Ze mzdového listu vyplývá, že žalovaný měl v září 2020 čistý výdělek 22 718 Kč. Podle § 913 odst.1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst.2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Soud má za prokázáno, že žalovaný je otcem žalobce. Na jeho výživě se nijak nepodílí. Žalobce má obvyklé potřeby odpovídající jeho věku a studiu na střední škole, má zvýšené náklady se sportem. Dále má zvýšené výdaje s bydlením, protože z důvodu absence péče rodičů je nucen zabezpečit si bydlení ve vlastním bytě. Náklady jsou v celé míře kryty sociálními dávkami. Žalovaný má vyživovací povinnost k dalšímu synovi, který je v současné době v ústavní péči. Pokud se týká výdělkových možností a schopností žalovaného, má soud za prokázáno, že žalovaný se bez důležitého důvodu vzdal zaměstnání, z něhož mohl mít výdělek okolo 22 500 Kč čistého. Potřeby a výdaje žalovaného nejsou známy, neboť žalovaný řízení ignoroval a žádné informace soudu nesdělil. Matka žalobce by byla schopna plnit svou vyživovací povinnost ve velmi omezené míře, neboť je na mateřské dovolené, rodičovský příspěvek a další sociální dávky jsou jejím jediným příjmem a má další 4 vyživovací povinnosti. Soud má za přiměřené výživné, které odpovídá především výdělkovým možnostem a schopnostem žalovaného, částku 4 000 Kč. Toto výživné nemůže pokryt ani podstatnou část odůvodněných potřeb žalobce, avšak s ohledem na možný potencionální příjem žalovaného nelze vyšší výživné stanovit. Ve zbývající části soud proto žalobu zamítl. Dlužné výživné za dobu 7 měsíců soud uložil žalovanému zaplatit do 1 měsíce od právní moci rozsudku s ohledem na to, že výživa žalobce je ohrožena, protože dosud žádnou částku neobdržel. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.