7 C 230/2022-27 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení částky 2 500 Kč s přísl., které jsou úhradou za poskytnutí potřebné lékařské péče a ošetření dne [datum] žalovanému, který byl převezen na záchytnou stanici. Žalovaný svůj dluh uznal. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud má po provedeném dokazování prokázán následující skutkový stav: Žalovaný byl dne [datum] ošetřen žalobkyní, cena za úkony na základě dohody činí 2 500 Kč, splatnost částky byla ke dni [datum]. Žalovaný nárok písemně uznal, částku nezaplatil. Uvedený dluh ve výši 2 500 Kč z důvodu poskytnutého ošetření trval, neboť byl uznán žalovaným podle § 2053 o.z. Žalovaný je v prodlení od [datum] a žalobci náleží úrok z prodlení podle § 1970 o.z. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Za takové náklady je v uvedeném případě možno považovat soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů 2 x po 100 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb. Pokud se jedná o uplatněné náklady spočívající v odměně za právní zastoupení, je nutno konstatovat, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána. Ústavní soud opakovaně ve svých nálezech uvedl, že nebude tolerovat takový postup soudů, aby byl přenášeny náklady výkonu práv a povinností organizací řízených státem na soukromý subjekt. (např.. I. ÚS 2929/07 ze dne [datum], I.ÚS 195/11 ze dne [datum]). Lze očekávat, že žalobkyně je pro svou činnost dostatečně personálně a materiálně vybavena. Navíc se jedná o spor o bagatelní částku, tedy nijak složitý ani skutkově ani právně. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky. Žalobkyně má zajisté právo zvolit si možnost zastoupení advokátem, ale tyto náklady nelze považovat za„ náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva“ ve smyslu § 142 odst. 1 osř. Na žalovaném nelze spravedlivě žádat, aby hradil náklady takto vzniklé. Ústavní soud vyslovil názor, že podobný postup ze strany obecných soudů (tj. přiznávání plné náhrady nákladů řízení v těchto případech) nebude tolerovat. Pokud takto soudy postupují, na jedné straně umožňují plýtvání veřejnými prostředky, které se prostřednictvím placených právních (či různých tzv.„ poradenských“) služeb přesouvají do rukou soukromých subjektů a na straně druhé tak umožňují vyloženě parazitovat (neúměrným navyšováním o náklady řízení) na drobných pohledávkách po občanech. Tento postup už nemá s principy spravedlnosti nic společného. (I.ÚS 195/11 ze dne [datum]).