7 C 260/2022-80 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že , právnická osoba, s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku společně s částkou , částka, , která představovala úroky a poplatky, a to v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila celkem pouze částku , částka, , nesplácel včas, v důsledku toho došlo k zesplatnění celé částky. Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu , částka, , dlužný poplatek , částka, , kapitalizované úroky ve výši , částka, a dále úroky ve výši 24,57 % z dlužné jistiny a úroky z prodlení z dlužné jistiny. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.2. V průběhu řízení doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že úvěruschopnost žalované byla prověřena z informací poskytnutých žalovanou, z potvrzení o příjmu žalované. žalovaná měla příjem ze státní podpory, žila v nájmu, neměla jiné závazky, proto právní předchůdkyně žalobkyně učinila závěr o dostatečné schopnosti půjčku splácet.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a tvrdila, že uvedenou smlouvu nepodepsala.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a závazek žalované splatit úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků celkem ve výši , částka, v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že v hotovosti převzala částku , částka, .5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla při uzavření smlouvy k dispozici následující informace: totožnost žalované byla ověřena podle občanského průkazu č., hodnota, , bydlela v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost, byla na mateřské dovolené, čistý příjem činil , částka, , další příjmy domácnosti činily , částka, , neměla žádné splátky, odhadované výdaje domácnosti , částka, .6. Ze zprávy , právnická osoba, v , adresa, soud zjistil, že žalovaná v období od září , Anonymizováno, do dubna , Anonymizováno, nenahlásila ztrátu občanského průkazu č., hodnota, ani jeho odcizení. Tento průkaz vlastnila do , datum, , kdy bylo zjištěno, že by poškozen a protokolem byl zrušen a skartován Z připojeného protokolu vyplývá, že vyplývá, že poškozený občanský průkaz č., hodnota, byl předán úřadu, bylo zjištěno jeho poškození.7. Podle tvrzení žalobkyně a záznamů o platbách v hotovosti má soud za prokázáno, že žalovaná uhradila do podání žaloby , částka, . Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila částku vyšší, než žalobkyně tvrdí.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . postoupena žalobkyni9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Pokud žalovaná tvrdila, že smlouvu nepodepsala, že v uvedené době ztratila či někam založila občanský průkaz a někdo ho musel zneužít, soud tomuto tvrzení neuvěřil. I když žalobkyně neprokázala, že platby provedené na umoření úvěru prováděla právě žalovaná a že podpis na smlouvě je skutečně žalované, soud uzavřel, že žalovaná smlouvu podepsala. Soud posoudil všechny okolnosti a dospěl k závěru, že tvrzení žalované o popření podpisu na smlouvě je účelové. Ačkoli byla žalovaná opakovaně vyzvána k předložení dokladů, které by mohly být podkladem pro znalecký posudek, žádné doklady neposkytla, opakovaně se k soudu nedostavila, neposkytla žádné vysvětlení. Přitom zpráva městského úřadu jednoznačně prokazuje lživost tvrzení žalované o založení či ztrátě občanského průkazu,. neboť až v srpnu , Anonymizováno, žalovaná osobně požádala o nový občanský průkaz a původní ( pod č., hodnota, , který je rovněž uveden ve smlouvě) sama vrátila jako poškozený. Soud má tedy za prokázáno, že žalovaná smlouvu uzavřela potvrdila převzetí částky , částka, v hotovosti.14. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.15. Soud dále dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalovanou a , právnická osoba, je neplatná.16. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).17. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.18. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění do