8 C 137/2023-18 — Okresní soud v Přerově

Manželka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum], neboť manželé spolu nežijí, manželka je státním příslušníkem [země], manžel [země]. U obou se jedná o manželství druhé, z manželství se děti nenarodily. Poslední společné bydliště měli manželé v [obec]. Manželství považuje za trvale a hluboce rozvrácené. Manžel se k návrhu manželky připojil, učinil nesporným, že s manželkou nežijí od května 2022, vyloučil možnost s manželkou obnovit soužití a považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Vzhledem k tomu, že manželka je státním občanem [země], oba manželé bydlí v [země] a mají zde i poslední společné bydliště, zabýval se soud otázkou své pravomoci a rozhodného práva, které je nutné aplikovat. Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Podle § 49 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém v platném znění osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 cit. zákona rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Pravomoc českých soudů je dána, neboť oba manželé mají na tomto území své obvyklé bydliště. Okresní soud v Přerově je soudem příslušným k projednání věci, když jejich poslední společné bydliště je v obvodu tohoto soudu. Rozvod se řídí českým právním řádem. Soud má z oddacího listu a z příslušné evidence prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], u obou jde o manželství druhé, děti se z manželství účastníků nenarodily. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že manželé spolu od května 2022 nežijí, společně nehospodaří a intimně se nestýkají ještě delší dobu. Manželé si nerozuměli, hádali se, měli rozdílné představy ve všech oblastech společného života, kdy se postupně odcizili a nekomunikovali. V důsledku těchto poměrů manžel navázal známost s jinou ženou. Oba manželé vyloučili možnost obnovit manželské soužití, neboť považují manželství za trvale rozvrácené. Podle ust. § 687 odst. 2 o. z. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností má soud za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Manželé spolu ve smyslu § 758 o. z. nežijí, když netvoří manželské ani rodinné společenství. V řízení bylo prokázáno, že manželé měli zcela odlišné představy o společném životě a vzájemném soužití, což vedlo k jejich odcizení. V důsledku toho manžel za trvání manželství navázal vztah s jinou ženou, čímž porušil povinnosti stanovené v ust. § 687 odst. 2 o. z. Vzhledem k délce odděleného soužití, jde o rozvrat hluboký, trvalý a obnovení manželského soužití nelze očekávat. Za splnění všech předpokladů k rozvodu manželství podle § 755 občanského zákoníku, soud návrhu vyhověl a bezdětné manželství účastníků rozvedl. V řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.