8 C 19/2023-21 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 429,71 Kč a zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši 225,69 Kč. V žalobě uvedla, že žalovaný se považuje za poplatníka poplatku, neboť je odběratelem elektřiny a po písemné výzvě neoznámil žalobkyni čestným prohlášením opak. Žalovanému vznikla od [číslo] povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (v lednu 2021 134,71 Kč). Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období od [číslo] do [číslo] (18 měsíců) a dluží žalobkyni celkem částku 2 429,71 Kč. Žalobkyně podle přiložené specifikace výpočtu požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši z částky 135 Kč od [datum] do [datum], z částky 135 Kč od [datum] do [datum], atd až do [datum] do [datum], celkem 225,69 Kč. 2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl usnesením ze dne [datum] vyzván, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a k podané žalobě. Usnesení mu bylo doručeno do vlastních rukou spolu s žalobou dne [datum]. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k žalobě ani k výzvě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud provedl důkazy potvrzením České pošty, evidenčním listem –přihláškou poplatníka [televize], z nichž zjistil, že žalovaný byl přihlášen jako poplatník televizního poplatku v [číslo] a bylo mu přiděleno spojovací číslo SIPO [číslo]. Z výzvy [žalobkyně] ze dne [datum] doručené žalovanému osobně do vlastních rukou dne [datum] (podle připojené dodejky České pošty) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k přihlášení poplatníka [žalobkyně], neboť je evidovaným odběratelem elektrické energie a byl poučen o tom, že nebude-li reagovat do 30 dnů a neoznámí opak, bude ji považovat za poplatníka a zařadí ho do evidence poplatníků. Dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že jej [žalobkyně] zařadila do evidence poplatníků, neboť od něj neobdrželi žádnou reakci. Oznámili, že výše poplatku činí 135 Kč a je žalovaný povinen jej platit od [datum]. Z výzvy žalobkyně nazvané předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný má nedoplatek 2 493,71 Kč, byl vyzván zaplacení dlužných poplatků. Podle výpisu detailu dluhu, který je součástí výzvy má soud za prokázáno, že žalovaný dluží poplatky celkem výši 2 429,71 Kč (za 1/ 2021 134,71 Kč, 17 x 135 Kč) za dobu [číslo] do [číslo] a náklady za upomínku 64 Kč. Výzva byla žalovanému doručena poštou uložením na adrese trvalého pobytu dne [datum] a vhozena do schránky adresáta. V řízení tedy nevyšla najevo skutečnost, že by došlo k úhradě požadovaných televizních poplatků, popř. že došlo k zániku povinnosti žalovaného platit poplatky z jiného důvodu. Podle přehledů předpisů a plateb od [číslo] do [číslo] činí celkový dluh žalovaného do [číslo] částku 3 033,71 Kč, včetně poplatku 64 Kč, tedy do [číslo] dluží žalovaný na poplatcích 2 429,71 Kč. 4. Podle § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 3 odst. 4 jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [název] rozhlasu nebo [žalobkyni] (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 5. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí od [datum] 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě od [datum], když po výzvě neoznámil písemným čestným prohlášením, že není vlastníkem televizního přijímače a poplatníkem, televizní poplatky hradí na jiné adrese, případně je v domácnosti hradí jiná osoba; podání přihlášky k úhradě televizních poplatků nebo, že je od plateb osvobozen ze zdravotních důvodů. Žalovaný nehradil žalobkyni poplatky řádně od [číslo] do [číslo] ve výši 135 Kč měsíčně, tedy celkem ve výši 2 429,71 Kč. Žalobkyně výzvou žalovanému poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení a splnila tak i hmotněprávní podmínku domáhat se svého práva žalobou. Výše televizního poplatku pro období od [datum] činí 135 Kč měsíčně, přičemž žalovaný jako fyzická osoba nepodnikatel má povinnost poplatky hradit vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Ode dne následujícího je pak v prodlení a nese povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok je počítán od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou částky 135 Kč tedy ode dne [datum] do [datum], jak je uvedeno v žalobě. Výše zákonného úroku činí od [datum] 8,25 %, od [datum] 8,50%, od [datum] 11,75 %. Kapitalizovaná výše úroku z prodlení pak ke dni [datum] činí 225,69 Kč, proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Pokud žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč a uvedla, že jde o náklady za vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky, jedná se o náklady řízení žalobkyně podle § 151 odst. 3 o.s.ř., o nichž je rozhodnuto ve výroku II, nikoli o náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal pouze účelně vynaložené náklady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za dva úkony, a to za výdaje žalobkyně spojené s předžalobní upomínkou ve výši 64 Kč a s podáním žaloby ve výši 100 Kč, na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb.). Soud přitom náklady vynaložené na zastoupení advokátem nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], neboť podle názoru soudu totiž srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, může žalobkyně řešit při využití svých zaměstnanců právního útvaru, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 564 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).