9 C 118/2022-21 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně jako nebankovní poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 21,05 % ročně z jistiny. Celkovou částku 42 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 1 050 Kč vždy do každého 20. dne měsíce s tím, že splatnost 1. splátky nastala [datum]. Podle čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každou upomínku v případě, že žalovaný bude v prodlení se splátkou úvěru. Podle čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to ode dne zesplatnění úvěru. Jelikož ovšem žalovaný řádně a včas nehradil splátky, byl úvěr předčasně ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyně odeslala žalovanému tři upomínky, a to dne [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ten je ke dni podání žalob v prodlení se zaplacením dlužné jistiny ve výši 23 047 Kč, dlužného poplatku za upomínky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 181 Kč (ve výši 21,05 % ročně z částky 23 047 Kč za dobu do [datum]), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč představující součet smluvních pokut za tři splátky, s nimiž byl žalovaný v prodlení. Rovněž se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 042 Kč, neboť žalovaný byl po zesplatnění v prodlení s úhradou částky 24 255 Kč (nesplaceného zůstatku úvěru ode dne [datum] do [datum]), a to při výši smluvní pokuty 0,1 % denně ze shora uvedené částky. Konečně žalobkyně nárokuje zaplacení úroku ve výši 21,05 Kč z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z této částky od téhož data. Ke dni podání žaloby ovšem žalovaný ničeho neuhradil. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“) za situace, kdy se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru, dokladu o čerpání a obchodním podmínek má soud za prokázané, že žalobkyně jako nebankovní poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána celá částka. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 % ročně z jistiny. Celkovou částku 42 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v měsíčních splátkách po 1 050 Kč vždy do každého 20. dne měsíce s tím, že splatnost 1. splátky nastala [datum]. Podle čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž by byl žalovaný v prodlení. Podle čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to ode dne zesplatnění úvěru. Žalovaný byl seznámen i se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl v prodlení se třemi splátkami, a proto byl úvěr předčasně ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyně odeslala žalovanému tři upomínky, a to dne [datum], [datum] a [datum]. V souvislosti s tím vyúčtovala žalovanému za tyto upomínky smluvní pokutu podle čl. IV bodu 2 písm c) v celkové výši 1 497 Kč a poplatek podle čl. IV. bodu 4 v celkové výši 300 Kč. Ujednání o smluvních pokutách je součástí listiny, která obsahuje základní obsah úvěrové smlouvy a jedná se o text přiměřené čitelný s tím, že označení ujednání smluvní pokuty je uvedeno v samostatném článku 2. smlouvy. Listina je žalovaným podepsána. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, což má soud za prokázané jak ze samotného obsahu smlouvy, dalších listin, tak i lustrace žalovaného ve veřejných seznamech (insolvenční rejstřík, registr dlužníků). Žalovaný během řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalovaný nárok zanikl splněním či jiným způsobem. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala žalobkyně v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a z dosavadní historie žalovaného zprostředkované výpisem z veřejných seznamů či registrů. Žalobkyně si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele relevantní dokumenty a posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů. 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, tak úroku, poplatků ze upomínky a sjednané pojištění úvěru. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaná doposud neuhradila, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Nároky ze smluvních pokut nepřesahují ve smyslu § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnutého úvěru (zde 30 000 Kč), tedy v daném případě částku 15 000 Kč Smluvní pokuta sjedná v procentuální výši nepřesahuje zákonnou mez danou § 122 odst. 1 a 2 cit. zákona. Rovněž náklady na upomínání nejsou ve zjevném rozporu s tímto ustanovením. 8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. 9. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 084 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 27 094 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě 2 140 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2 x 2 140 Kč, a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 1 070 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 5 350 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidan