9 C 153/2023-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené se žalovaným dne [datum] dodávala žalobkyně plyn na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byl vyúčtován doplatek za odebraný plyn ve výši 5 482,59 Kč splatný [datum]. Žalovaný na tuto částku nezaplatil ničeho. Žalobkyně se zároveň domáhá zaplacení úroku z prodlení ze shora uvedené částka a zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou delší jak 10 dnů. Tato částka byla vyúčtována žalovanému na základě daňového dokladu vystaveného [datum]. Splatnost nastala sedmým dnem od vystavení daňového dokladu. Žalovaný i přes písemnou výzvu žalobkyně doručenou před podáním žaloby však přesto doposud dlužnou částku v celkové výši 5 582,59 Kč s příslušenstvím neuhradil. 2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené se žalovaným dne [datum] dodávala žalobkyně plyn na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byl vyúčtován doplatek za odebraný plyn ve výši 5 482,59 Kč splatný [datum]. Žalovaný na tuto částku nezaplatil ničeho. Mezi účastníky byla v čl. 5 a 5.3 smlouvy a obchodních podmínek sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou ceny delší jak 10 dnů. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 5 482,59 Kč déle jak 10 dnů, žalobkyně mu daňovým dokladem vystaveným dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč splatnou sedmým dnem od vystavení daňového dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, či že by došlo k zániku tohoto závazku jinak než splněním. 4. Podle ustanovení § 72 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezený množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jinak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance. 5. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci v této věci uzavřeli taktéž ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 shora cit. zákona smlouvu o dodávce plynu, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalovanému dodávat plyn za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaný však, ačkoliv odebral v rozhodném období plyn od žalobkyně a bylo mu tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradila doposud kupní cenu. 1. Soud proto žalobě co do částky 5 482,59 Kč představující plnění žalobkyně v souvislosti s dodávkou plynu do zmiňovaného odběrného místa, vyhověl. Co se týče smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného jako zákazníka s úhradou ceny delší jak 10 dní, soud zjistil, že ujednání o smluvní pokutě je přehledně umístěno v textu smlouvy a byl s ním tedy žalovaný řádně seznámen. Soud proto neshledal ujednání o smluvní pokutě jako nepřiměřené podle § 1815 o. z. a smluvní pokutu, která byla řádně vyúčtována a splatná, žalobkyni přiznal. 6. Co se týče příslušenství pohledávky, úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 5 582,59 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě 1 500 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2x 1 500 Kč, a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 750 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 3.750 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 977 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 6 027 Kč.