9 C 35/2023-20 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 150 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně dne [datum] odtáhla vozidlo s [registrační značka] (dále též„ předmětné vozidlo“, neboť porušovalo zákaz stání na místní komunikaci. Provozovatelem uvedeného vozidla je žalovaný, který ač byl žalobkyni informován o nákladech souvisejících s tímto odtahem ve výši 2 150 Kč, na tuto písemnou výzvu zatím nereagoval a na dluhu žalobkyni ničeho nezaplatil. Uvedená částka se skládá z nákladů na odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a poplatek za první až třetí den střežení vozidla ve výši 250 Kč. Žalobkyně odvozuje svou aktivní legitimaci ze skutečnosti, že je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, která je vlastních místních komunikací ve svém obvodu, a na základě zřizovací listiny je oprávněna hlavním městem – mimo jiné – i k odtahu vozidel, které tvoří překážku na místní komunikaci. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně je příspěvkovou organizací hl. města Prahy a na základě zřizovací listiny, a to konkrétně čl. 2, je oprávněno hlavním městem k výkonu § 19 odst. 3 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tedy v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místní komunikace včetně jejich hlídání. Žalobkyně dne [datum] odtáhla v 14:28 hodin vozidlo s [registrační značka] na adrese [adresa], neboť tvořilo překážku na místní komunikaci. Provozovatelem uvedeného vozidla je žalovaný. Náklady na odtah a jeho vrácení podle faktury činily částku 1 900 Kč a poplatek za první až třetí den střežení ve výši 250 Kč. Žalovaný si totiž vozidlo téhož dne, tedy [datum], vyzvedl. Žalovanému byla doručena výzva k zaplacení této částky dopisem do vlastních rukou ze dne [datum] s tím, aby uhradil uvedenou částku. Na tuto písemnou výzvu ovšem žalovaný doposud nereagoval a na dluhu žalobkyni ničeho nezaplatil. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle odst. 2 cit. ustanovení bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. Poněvadž předmětné vozidlo v rozhodné době porušovalo svým umístěním na ulici [adresa], dočasný zákaz nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a cit. zákona, byl vlastník pozemní komunikace (zde hlavní město Praha, potažmo jím pověřená příspěvková organizace) oprávněn odstranit toto silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla bylo vozidlo bez zbytečného odkladu vráceno na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. V projednávané věci je tak dána aktivní legitimace žalobkyně, které je oprávněna v této záležitosti jednat za hlavní město Prahu a proto i žalobkyni vzniklo právo na náklady na odstranění, odstavení a vrácení předmětného vozidla. Pasivně legitimovanou osobou je zde žalovaný jako provozovatel vozidla. Soud proto žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Součástí nákladů je rovněž ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 2 x 100 Kč určená podle § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89aa exekučního řádu, ke dvěma úkonům (písemné podání a výzva k plnění), neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem z řad advokátů, nedoložila výši hotových výdajů a jedná se žalobkyní uplatňované nároky ve skutkově a právně obdobných věcech. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 600 Kč.