10 C 115/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě se žalovaná stala členkou , právnická osoba, pro ženy na neomezený počet vstupů po dobu 12 měsíců za celkovou částku , částka, splatnou v dohodnutých splátkách ve výši , částka, splatnou vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. První platbu za únor ve výši , částka, žalovaná uhradila dne , datum, . Další platbu žalovaná neuhradila a dostala se tak do prodlení, dohodnutá cena (, částka, ) se stala v souladu se smlouvou splatnou do 14 dnů ode dne, kdy nastalo prodlení (tj. , datum, ). Žalovaná dne , datum, uhradila částku , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od , datum, .2. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že předmětná smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Ve fitness studiu byla pouze jednou, a to ještě v týdnu, kdy mělo být cvičení zdarma. Další hodiny již nevyužila, omluvila se ze zdravotních důvodů, neboť v důsledku onemocnění Covid a dále následkem úrazu kolene pravé nohy nemohla cvičit. Snažila se jednat s paní Fremlovou, opakovaně jí říkala, že cvičit nemůže, paní Fremlová jí pouze nabídla posunutí členství, avšak požadovala, aby žalovaná i nadále platila. Týden zdarma byl určen k tomu, aby si mohla cvičení vyzkoušet a teprve poté se rozhodnout, zda podepíše smlouvu. Recepční jí ukázala stroje, žalovaná jí řekla, že na některých vůbec cvičit nemůže, následně ji hned byla předložena smlouva k podpisu, aniž by jí bylo cokoliv vysvětleno, žádné informace jí před uzavřením smlouvy sděleny nebyly, ani skutečnost, že nemůže od smlouvy odstoupit nebo ji jiným způsobem ukončit. Žalovaná nemohla posunutí členství využít z důvodu úrazů (kolene a ramene) a dále plicního onemocnění, cvičení na strojích nepřipadá v úvahu, neudýchala by to.4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování služeb na základě, které se žalovaná zavázala ke členství v , právnická osoba, pro ženy v , adresa, ode dne uzavření smlouvy na dobu 12 měsíců za částku , částka, . Žalovaná se zavázala platit cenu za poskytování služeb platit v pravidelných měsíčních splátkách formou trvalého příkazu ze svého bankovního účtu ve výši , částka, vždy do 1. dne příslušného kalendářního měsíce na účet poskytovatele pod ztrátou výhody splátek. Pro případ prodlení bylo dohodnuto, že se dohodnutá cena služeb stává splatnou do 14 dnů ode dne, kdy prodlení nastalo a dále byla pro tento případ dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky do zaplacení. Žalovaná jako členka se dále zavázala do 14 od podpisu dodat potvrzení banky o zadání trvalého příkazu, čímž dojde k aktivaci členství. Platnost smlouvy a povinnost úhrady sjednaných plateb není vázána na aktivaci členství. Pro případ nedodání potvrzení banky žalovanou byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši , částka, . Poskytovatel se ve smlouvě zavázal poskytnout po dobu členství v rámci otevírací doby fitness studia časově neomezený počet vstupů do studia s tím, že členství je vázáno pouze na osobu členky. Podle čl. VI. smlouvy může členka z vážného důvodu čerpání služeb přerušit, avšak i nadále je povinna platit měsíční platby dle smlouvy s tím, že přerušené členství musí být využito do 9 měsíců ode dne skončení nepřerušeného členství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, . Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná v důsledku zdravotních problémů nemohla dlouhodobě vykonávat sportovní činnost.5. Podle ustanovení § 1746 odst. 1, 2 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.6. Podle ustanovení § 1812 odst. 1, 2 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.7. Podle ustanovení § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Smlouvu o poskytování služeb, kterou účastníci uzavřeli, soud hodnotil jako nepojmenovanou smlouvu, která byla uzavřena v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o. z. Současně bylo prokázáno, že žalovaná jako členka, byla spotřebitelem a žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) jako poskytovatel byla podnikatelem, proto je třeba na smlouvu uzavřenou mezi účastníky pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, pro kterou platí pravidla uvedená v části čtvrté, díle čtvrtém občanského zákoníku, zejména v § 1810 an. o. z. Ujednání smlouvy, podle kterého byla členka povinna hradit platby bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu užívá služeb provozovatele, tedy i v případě, že nebude služeb užívat vůbec, soud vyhodnotil jako ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Poskytovatelem koncipovaná smlouva vytvářela značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran k újmě spotřebitele. Při posuzování ujednání smlouvy o povinnosti člena zaplatit poplatek za členství, které samo o sobě nerovnováhu smluvních stran vyvolávat nemusí, nelze odhlédnout od ostatních ujednání smlouvy a od důsledků, které ujednání mají ve svém souhrnu. Smlouva na jedné straně zaručovala poskytovateli dosažení příjmu z poplatků hrazených členem za všech okolností, a to i v případě, že členství aktivováno vůbec nebude, přestože přístup do fitness studia je poskytován pouze členkám (čl. IV.), zavazovala pouze žalovanou k platbě smluvní pokuty při porušení povinností, a to v případě nedodání potvrzení banky o zadání trvalého příkazu čl. III. ve výši , částka, a v případě prodlení s úhradou plateb dokonce ve výši 0,5 % denně. Na druhé straně smlouva neupravovala žádné nároky členky pro případ porušení povinností ze strany žalobkyně jako poskytovatele, ani neumožňovala žalované jako člence jednostranně ukončit smluvní vztah, s tímto nebyla žalovaná před podpisem smlouvy vůbec seznámena. Žalovaná jako členka nemohla smlouvu ukončit, a to ani v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V případě nepříznivého zdravotního stavu, který člence neumožňoval služeb poskytovatele užívat, mohla pouze požádat o přerušení členství, avšak s tím byla spojena její povinnost i nadále platit členské poplatky stanovené poskytovatelem služeb (článek VI.), tedy bez ohledu na to, zda s ohledem na svůj zdravotní stav objektivně mohla sportovní zařízení navštěvovat a využívat služeb či nikoliv. Přerušené členství pak dle smlouvy muselo být využito nejdéle do 9 měsíců ode dne skončení nepřerušeného členství, opět bez ohledu na skutečnost, zda člen je objektivně schopen služeb využívat právě pro svůj zdravotní stav. Tato ujednání smlouvy podle názoru soudu znamenají k újmě žalované jako spotřebitele jednoznačnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, když poskytovatel bez ohledu na to, zda služby poskytuje či nikoliv má nárok na úhradu poplatku za služby. Podle názoru soudu lze uzavřít, že ujednání předmětné smlouvy o povinnosti člena uhradit poskytovateli poplatek bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu služeb poskytovatele užívá, i v případě že nebude služeb užívat vůbec je zakázané a jedná se o ujednání zneužívající ve smyslu ustanovení §1813 občanského zákoníku. K ujednání odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se dle § 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží, proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v řízení úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.