10 C 296/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], úroková sazba činila 16,9 % p.a., žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplácel, dostal se do prodlení. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dluží [částka] na jistině, poplatky [částka], smluvní úrok ve výši 15 % p.a.s od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále smluvní úrok 15 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které poskytla žalovanému úvěru ve výši [částka] splatný formou měsíčních splátek ve výši [částka], úroková sazba 16,9 % ročně. 4. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne [datum] žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka] a v červnu 2019 čerpal dalších [částka]. 5. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 6. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance soud zjistil, že průměrný čistý příjem žalovaného činil [částka]. 8. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr k [datum]. 9. Z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka zkontrolovala příjem na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem, dále ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, z historie v interní evidenci klientů, že klient neměl žádné relevantní negativní informace, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na [částka]. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak stanoveným nákladům. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 7,31 % po poskytnutí úvěru. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Orientační splátka nového úvěru činila [částka]. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo [částka] k pokrytí životních nákladů klienta. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], úroková sazba činila 16,9 % p.a., žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplácel, dostal se do prodlení. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vyzývala opakovaně žalovaného k úhradě dlužné částky, vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel, přistoupila k zesplatnění úvěru k [datum]. 14. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., žalovaný čerpal úvěr, který řádně nesplácel a dostal se do prodlení. Žalobkyně po opakovaných výzvách přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil. S ohledem na uvedené soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka] V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení činí celkem [částka] Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.