13 C 94/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, je jen formálním svazkem a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé mají nezletilou dceru , jméno, , která byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , svěřena do péče matky. Manželka se s dcerou v září , rok, odstěhovala ze společné domácnosti, intimně se od té doby s manželem nestýkají. Manželé měli finanční neshody, manžel manželku slovně napadal, jednou ji napadl i fyzicky.2. Manžel souhlasil s rozvratem manželství a rovněž navrhl, aby manželství bylo rozvedeno. U jednání manželé za příčinu rozvratu manželství shodně uvedli odlišné představy o vedení domácnosti, trávení volného času a výchově dětí., právnická osoba, ohledem na cizí prvek věci, neboť oba manželé jsou státními příslušníky , stát, , se soud nejdříve vypořádal s pravomocí soudu a rozhodným právem. Věcná a místní příslušnost se v projednávané věci řídí smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, která byla vyhlášení sdělením č. 123/2002 Sb. m. s, Anonymizováno4. Podle čl. 30 bodu 1 smlouvy se rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení.5. Manželé jsou ke dni podání návrhu na rozvod manželství občany Ukrajiny, proto se rozvod tohoto manželství řídí právem Ukrajiny.6. Podle čl. 30 bodu 3 smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou.7. Manželé měli ke dni podání návrhu bydliště na území České republiky. Soud proto postupoval při určení pravomoci a určení věcné a místní příslušnosti podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („dále jen „z. ř. s.“) a dovodil, že jelikož manželé měli ke dni podání návrhu na rozvod manželství bydliště v obvodu Okresního soudu v , adresa, , je tento soud věcně a místně příslušným soudem k projednání návrhu.8. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi manželů a listinami. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , název, , které je zapsáno v matriční knize dne , datum, , pod číslem , hodnota, (viz oddací list). Z manželství se narodila nezletilá , jméno, narozená , datum, , která byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byla schválena dohoda rodičů, pro dobu do i po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou , částka, měsíčně. Manželství účastníků doposud trvá (viz výpověď manželů). Z výpovědí manželů bylo zjištěno, že netvoří manželské společenství, nežijí spolu jako manželé od září , rok, a žijí zcela odděleně. Ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit. Příčinou rozvratu manželství jsou odlišné představy o vedení domácnosti, trávení volného času a výchově dětí.9. Podle § 105 odst. 3 (ukrajinského) zákona o rodině ze dne , datum, , ve znění pozdějších předpisů, manželství může být rozvedeno rozhodnutím soudu v souladu s § 110 tohoto zákona na základě žaloby jednoho z manželů.10. Podle § 110 odst. 1 zákona žalobu o rozvod má právo podat každý z manželů. Podle odst. 2 žaloba o rozvod nesmí být podána v průběhu těhotenství manželky a v průběhu jednoho roku od narození dítěte, kromě případů, kdy jeden z manželů se zachoval protiprávně a jeho chování nese známky zločinu vůči svému partnerovi nebo dítěti.11. Podle § 112 odst. 1 soud zjišťuje faktické vztahy manželů, skutečné příčiny žaloby o rozvod, bere v úvahu nezletilé děti, hendikepované děti a jiné skutečnosti týkající se manželství. Podle odst. 2 soud vydá rozhodnutí o rozvodu, pokud bude zjištěno, že další společný život manželů a udržení manželství by bylo v rozporu se zájmy jednoho z nich nebo v rozporu se zájmy jejich dětí.12. V projednávané věci bylo prokázáno, že bylo mezi účastníky uzavřeno manželství, které doposud ke dni vyhlášení trvá, přičemž se z tohoto manželství narodilo jedno nezletilé dítě, o jehož péči a výživném bylo rozhodnuto rozsudkem, kterým byla schválena dohoda rodičů. Soudem nebylo zjištěno, že by manželka byla těhotná, a proto kterýkoliv z manželů mohl podat návrh na rozvod. Vzhledem na skutkový stav věci je zřejmé, že manželé se již dlouhodobě citově odcizili, jejich manželství je nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí. Soud proto dospěl k závěru, že další společný život manželů a udržení manželství by bylo v rozporu se zájmy každého z nich ani se zájmy jejich nezletilého dítěte a manželství proto rozvedl.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s. Jelikož státu v průběhu řízení vznikly náklady spočívající v odměně tlumočníka, zabýval se soud otázkou náhrady nákladů řízení, které vynaložil stát. Náhrada takto vynaložených nákladů řízení je pak dle § 148 odst. 1 o. s. ř. vázána na výsledek řízení. Vzhledem k charakteru řízení se však zásada úspěchu ve věci, dle které jsou k náhradě nákladů povinni účastnici proporčně dle svého úspěchu, neaplikuje. S ohledem na uvedené soud státu náhradu jím vynaložených nákladů nepřiznal.