20 C 52/2024-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku www.coolcredit.cz, na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, akceptoval text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem , částka, do , datum, , avšak neuhradil ničeho. Žalobkyně v žalobě uvedla, že prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě žalovaným poskytnutých informací a nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení podle smlouvy, a zároveň uhradit paušální náhradu výdajů za upomínání. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu , částka, , nesplacený poplatek , částka, , smluvní pokutu , částka, (0,1 % denně z jistiny , částka, od , datum, do , datum, ), náhradu nákladů upomínání , částka, (5 x , částka, za odeslané upomínky), a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění.4. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listiny je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, žalobkyní ve prospěch žalovaného s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do , datum, s poplatkem , částka, , tj. v celkové výši , částka, . Úrok činí 0 %, RPSN činí 2 973 %. Jsou uvedeny poplatky za upomínku , částka, (a mnohé další), smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Obchodní podmínky a Sazebník.5. Z listiny označené jako Výpis z běžného účtu bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně bylo na účet č. , č. účtu, dne , datum, odesláno , částka, .6. Z pěti listin označených jako Upomínka a Opakovaná výzva k úhradě bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky; doklady o odeslání nepřiloženy. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána.7. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, obdržel převodem na účet peněžní prostředky ve výši , částka, a zavázal se je vrátit do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 0 % a RPSN ve výši 2 973 %; ujednány byly smluvní pokuty a poplatky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému nějak zkoumala jeho schopnost splácet. Nebylo také prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil nějaké peněžní prostředky.8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána lustrací v databázích, avšak nedoložila k tomu žádné důkazy. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Přestože úrok formálně nebyl sjednán, je cena peněz v podobě ujednaného poplatku naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 2 973 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.11. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku , částka, a neuhradil ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny , částka, . Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny , částka, z neplatné smlouvy o úvěru.12. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení pe