20 C 95/2024-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému na základě smluvních ujednání dodávala elektřinu a žalovaný za ni neuhradil ujednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za období od , datum, do , datum, žalovaný odebral 0,578 MWh elektrické energie za cenu , částka, (po zohlednění uhrazených záloh), kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, . Za období od , datum, do , datum, právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, částku , částka, splatnou dne , datum, . Žalovaný uvedené pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne , datum, v odběrném místě na adrese , adresa, odebral elektřinu v období od , datum, do , datum, v množství 0,578 MWh (578 kWh) elektřiny v ceně , částka, (cena za odebranou elektřinu , částka, po odečtení zaplacených záloh , částka, ) se splatností dne , datum, na základě řádného vyúčtování č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za období od , datum, do , datum, vyúčtovala částku , částka, za položky nezávislé na množství při nulové spotřebě, a to konečným vyúčtováním č. , hodnota, splatným dne , datum, . V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli na uvedenou dlužnou částku uhradil, případně že by dluh zanikl jinak. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni.3. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále soud dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“). Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dodala žalovanému do odběrného místa elektřinu v uvedeném období a v uvedeném množství. Žalovanému vznikl závazek k úhradě ceny za dodanou elektřinu a ta položky nezávislé na množství, jejíž výše a výpočet je jednoznačně určeny v předložené faktuře. Žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na v řízení uplatněné částky čehokoli uhradil, případně že by tento dluh zanikl jinak. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost žalovaného k úhradě ceny za elektřinu dodanou právní předchůdkyní žalobkyně nadále trvá v žalobkyní uplatněném rozsahu, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku uložil povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku, s úhradou které je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalovaný je v prodlení s úhradou uvedeného dluhu ode dne následujícího po dni splatnosti, každého vyúčtování a žalobkyni od uvedeného dne vznikl ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný je povinen dlužnou částku s úrokem z prodlení zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem , částka, za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem , částka, (, částka, za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, ) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti.