7 C 150/2024-50 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a uvedla, že se jedná o částku, která byla zaslána na účet žalovaného proto, aby žalobkyně zabránila odvezení věcí z bydliště žalobkyně. Zaplacení finanční částky bylo podmínkou pro to, aby k odvezení věcí nedošlo za situace, kdy podle žalobkyně neměla být vůbec vykonávána mobiliární exekuce, protože v místě se jednoznačně nemohl nacházet žádný majetek povinného. Tvrdila, že žalovaný vymáhal od roku , Anonymizováno, dluh, který byl výlučným dluhem manžela žalobkyně. V roce , Anonymizováno, bylo SJM manželů zúženo a v roce , Anonymizováno, zcela zaniklo v důsledku prohlášení konkurzu na majetek manžela zcela. Po skončení konkurzu nebylo SJM obnoveno. Žalovaný přesto provedl mobiliární exekuci v místě bydliště žalobkyně a pod pohrůžkou odvozu věcí ve vlastnictví žalobkyně a jejích dětí i třetí osoby přinutil žalobkyni, aby si zapůjčila peníze od známých a tuto zaslala na účet exekutora. Vzhledem k tomu, že šlo o výlučný dluh manžela žalobkyně, nelze tento uspokojit z výlučného majetku žalobkyně ani jejich dětí a žádný majetek ve společném jmění již neexistoval. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , protože mu žalobkyně plnila bez právního důvodu.2. Na výzvu soudu o doplnění konkrétních tvrzení žalobkyně uvedla, že exekuce byla vedena k vymožení výlučného druhu manžela žalobkyně vedené pod spisovou značkou , spisová značka, ve výši , částka, s přísl. Exekučním titulem byl notářský zápis vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, . Nemovitost, ve které byla prováděna mobiliární exekuce má žalobkyně v nájmu a společné jmění manželů s povinným bylo zúženo již v roce , Anonymizováno, . Navíc společné jmění manželů zaniklo ze zákona v rámci konkurzu na majetek manžela. Žalovaný byl jako konkurzní věřitel v konkurzním řízení částečně uspokojen. O probíhajícím konkurzu musel tedy vědět. Žalovaný v místě bydliště žalobkyně sepisoval věci, které náleží žalobkyni a jejím dcerám anebo náleží pronajímateli. Tyto skutečnosti žalobkyně v rámci mobiliární exekuce prokazovala. Žalovaný sepsané věci dne , datum, v místě bydliště žalobkyně ponechal pouze pod podmínkou, že žalobkyně okamžitě zajistí alespoň platbu ve výši , částka, na účet žalovaného. Proto žalobkyně od svých přátel a příbuzných zajistila, aby jednotlivé částky zaslali na účet žalovaného. Teprve po ověření plateb žalovaný z místa bydliště žalobkyně odjel. Ohledně provedených zápůjček žalobkyně následně opatřila písemné potvrzení takových smluv. Tyto platby tedy nebyly poskytnuty dobrovolně, jak tvrdí žalovaný, ale jejich cílem bylo zabránit okamžitému odvezení majetku jejího, třetích osob a jejích dětí. Stalo se tak tedy pod nátlakem, který byl na žalobkyni vyvíjen. Uvedené zápůjčky byly jako reálný kontrakt uzavřený v okamžiku, kdy byly poskytnuty to znamená dne , datum, provedenou platbou na bankovní účet žalovaného. Půjčky byly poskytnuty vysloveně za účelem toho, aby exekutor upustil od mobiliární exekuce v místě bydliště žalobkyně. Přijaté částky si žalovaný ponechal, a to ve výši , částka, a ve výši , částka, je zaslal následujícího dne oprávněnému. Oprávněný však tuto platbu nepřijal a vrátil ji na účet žalovaného téhož dne. Celá částka se tedy nachází v dispozici žalovaného. Dluh, který je vymáhán exekucí je nutno považovat za výlučný dluh manžela žalobkyně, neboť , datum, uzavřeli smlouvu o zúžení SJM. V té době nebylo možno zveřejnit smlouvu prostřednictvím seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který vede notářská komora. Exekuční titul pak vznikl na základě ústní smlouvy o zápůjčce poskytnuté , datum, , tedy v době, kdy společné jmění manželů bylo zúženo. Manžel žalobkyně na sebe smlouvu o zápůjčce převzal výlučný dluh. Oprávněný jako věřitel nemohl ani důvodně očekávat že tento dluh bude součástí společného jmění a že by se následně mohl uspokojovat z výlučného majetku žalobkyně, která vůbec nebyla účastníkem smlouvy. Na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze bylo rozhodnuto dne , datum, o úpadku manžela žalobkyně a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Prohlášením konkurzu SJM zaniklo Podstata tedy obsahovala pouze závazky dlužníka. V rámci tohoto konkurzu byl uspokojen částečně i žalovaný. Z konečné zprávy je zřejmé, že předmětný dluh je i po zániku SJM výlučným dluhem povinného. K obnovení se SJM nedošlo. Z exekučního titulu neplyne, že by smlouva o zápůjčce byla uzavřena v písemné formě a že by se oprávněný blíže zajímal o souhlas manželky s uzavřením smlouvy nebo že by si vyhradil prohlášení, že se jedná o dluh náležející do SJM. Také nic nenamítal proti vypořádání v roce 2016 v důsledku jeho zániku prohlášením konkurzu. V rámci konkurzu byl tedy veškerý majetek povinného vypořádán a zpeněžen a jakýkoliv ostatní majetek je výlučným majetkem žalobkyně. U Okresního soudu v Českém Krumlově se pak dosud vede řízení ohledně částečného zastavení exekuce, pokud se týká věcí sepsaných při soupisu mimo jiné i , datum, . Dluh je tedy výlučným dluhem povinného a postižený majetek je výlučným majetkem manželky povinného. Nemohlo tedy vzniknout právo oprávněného vůči manželce povinného a ani zde neexistuje povinnost manželky povinného ve vztahu k oprávněnému. Již v roce , Anonymizováno, se exekutor pokusil provést mobiliární exekuci v místě bydliště manželky žalobkyně a již tehdy byl obeznámen s tím, že věci jsou v jejím výlučném vlastnictví a SJM bylo zúženu. Přesto žalovaný pouze zkopíroval původní soupis provedený v roce , Anonymizováno, a k tomu připojil nový soupis v roce , Anonymizováno, . Pokud by původní soupis obsahoval nějaký majetek povinného musel by logicky být zpeněžen v konkurzu, což se nestalo. Je tedy zjevné že žádná z položek uvedených na soupisu z , datum, není a nikdy nebyla majetkem povinného. Žalobkyně argumentovala tím, že není možné využívat mobiliární exekuci k tomu, aby její neprovedení exekutor podmiňoval úhradou částek od jiných osob, které s dluhem nemají nic společného. Jedná se o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany a jedná se o šikanu. Žalobkyně shrnula, že v důsledku konkurzu došlo k zániku SJM, vymáhaná pohledávka je výlučným dluhem povinného a povinný žádný majetek nemá. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, návrh na zastavení exekuce podaný u Okresního soudu v Českém Krumlově žalobkyně považuje za předžalobní upomínku a poté následovala i řada dalších bez úspěšných písemných upomínek.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a potvrdil, že v místě bydliště žalobkyně byl proveden soupis movitých věcí a současně na účet a žalovaného byly provedeny dobrovolně úhrady včetně uvedení majitelů účtů. Jednalo se o platby od , jméno FO, (, částka, ), , jméno FO, (, částka, ), , jméno FO, (, částka, ), , právnická osoba, , právnická osoba, . (, částka, ) a , jméno FO, (, částka, ). Tyto prostředky byly odeslány z dispozice třetích osob dobrovolně na účet exekutora, a proto se jedná o vymožené plnění podle paragrafu 46 odstavec 4 e.ř. Soudní exekutor nezkoumá zdroj finančních prostředků. V exekučním řízení není evidováno rozhodnutí, které by odůvodnilo vrácení plateb manželce povinného. Žalovaný zmínil, že žalovaná má možnost podání návrhu na částečné zastavení exekuce, popřípadě žalobu na vyloučení podle paragrafu 267 o. s. ř., právnická osoba, průběhu řízení žalovaný argumentoval tím, že k soupisu movitých věcí došlo již v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, mělo dojít pouze k odvozu zajištěných sepsaných věcí. Po soupisu věcí v roce 2015 se žalobkyně nebránila, nechala věci sepsané a další skutečnosti začala tvrdit až v době, kdy měly být odvezeny. V roce , Anonymizováno, se dělal i nějaký další soupis. Trvá na tom, že dluh vymáhaný v exekuci není výlučný, ale patří do SJM. SJM zaniklo až později, než vznikl dluh. Ke dni , datum, nebyl veden žádný zápis o modifikaci SJM v evidenci u notářské komory. Soupis pak byl prováděn , datum, . Jestliže se žalobkyně rozhodla částku uhradit, učinila tak dobrovolně. Nešlo o platbu v hotovosti pod tlakem, a pokud přišly peníze z účtu třetích osob, nešlo o žádný tlak. Žalovaný má skutečně celou částku ve své dispozici, protože odeslaná částka byla zaslána na neexistující účet, proto byla vrácena a je vedena na zvláštním depozitním účtu.5. Žalobkyně dále argumentovala tím, že o společný dluh se nejedná, neboť dluh vychází ze zápůjčky, ke které žalobkyně nedala souhlas a zjevně převyšuje běžné hospodaření manželů. Navíc ke zúžení SJM došlo až v roce 2001. Už v roce 2015 zakládala žalobkyně dohodu o zúžení SJM exekutorovi a na základě toho byly exekuční příkazy proti jejím matku majetku skutečně zrušeny. Žalovaný o existenci zúžení SJM věděl. Poukázala na nepřesnost v protokolu o soupisu ohledně provedené platby, která nebyla provedena povinným ale třetími osobami na účet.6. Žalovaný dále uvedl že věci sepsané v roce 2015 byly i nadále považovány za věci povinného a ohledně těchto měl být v roce , Anonymizováno, proveden odvoz. Při této příležito