7 C 339/2023-21 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 28 925 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru na částku 25 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně na svůj účet. Úvěr měl být splacen do [datum] včetně sjednaných poplatků. Žalovaná úvěr nesplatila. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena. 4. Z dokumentů označených jako„ Smlouva o úvěru“ v níž jsou jako strany smlouvy označeny [právnická osoba] a žalovaná soud zjistil, že žádný z nich není žádnou ze stran podepsán. Dokument s datem [datum] zmiňuje jako poskytnutí úvěru částku 25 000 Kč a dokument z [číslo] částku 4 000 Kč. 5. Z výpisu z účtu od [právnická osoba] č.ú [číslo] není zřejmé, kdo je majitelem účtu. Dne [datum] je zaznamenána došlá platba ve výši 0,01 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované] a dne [datum] odchozí platba ve výši 21 000 Kč na účet [bankovní účet] s popisem dodatečná půjčka od Zaplo. 6. Z žádných předložených důkazů soud nemá za prokázáno, že by došlo k jakémukoli právnímu jednání žalované, které by směřovalo k uzavření tvrzené konkrétní smlouvy o úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Žalobkyně nepředložila jakýkoli důkaz o tom, že by její právní předchůdkyně s žalovanou vůbec komunikovala a že by žalovaná jakýmkoli způsobem projevil svou vůli smlouvu o úvěru uzavřít. Předložené„ smlouvy“ nejsou podepsány žádnou ze smluvních stran. Pokud žalobkyně tvrdila, že proces uzavření smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba], ověření totožnosti žalované a čerpání finančních prostředků žalovanou proběhl tak, že žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno zůstala tato prohlášení pouze v rovině tvrzení. Není ani tvrzeno, natož prokázáno, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy, akceptaci návrhu apod. Nelze dospět k závěru, že došlo k písemnému uzavření smlouvy, nehledě k tomu, že chybí jakýkoli projev vůle žalované takovou smlouvu uzavřít. Potvrzení o tzv. verifikační platbě (přičemž není prokázáno, na jaký účet bylo plněno), neprokazuje projevení souhlasu s konkrétními podmínkami smlouvy konkrétní osobou žalované. Skutečnost, že žalobkyni jsou známa data žalované (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa, telefon, číslo účtu) ještě neprokazují, že žalovaná jakkoliv s právní předchůdkyní žalobkyně komunikovala, a už vůbec neprokazují, že by učinila právní jednání směřující k uzavření smlouvy o úvěru včetně dalších vedlejších ujednání, jakými je odsouhlasení obchodních podmínek. 7. Je nutno také poukázat na rozpor ve skutkových tvrzeních žalobkyně (o uzavření smlouvy [datum] na 25 000 Kč) s předloženými důkazy (dokument smlouva z [datum] na 25 000 Kč, dokument smlouva z [datum] na 4 000 Kč, výpis z účtu o odeslání částky 21 000 Kč). 8. Výpis z neoznačeného účtu pak neprokazuje, že se jakákoli částka (ať již 21 000 Kč či jiná částka) dostaly skutečně do dispozice žalované, že se jedná o její účet, že peníze byly na účet připsány. 9. Soud proto nemá za prokázáno, že by se jakákoli částka od právní předchůdkyně žalobkyně dostala skutečně do dispozice žalovaného. 10. Soud nemá za prokázanou existenci, resp. uzavření smlouvy o úvěru, neboť předložená smlouva není podepsána, nebyly předloženy jakékoli jiné důkazy o tom, že by žalovaná skutečně s právní předchůdkyní žalobkyně jednala a projevila svou vůli k uzavření této konkrétní smlouvy. 11. S ohledem na to, že poskytnutí peněžní částky v tvrzené výši žalované nebylo prokázáno, nemohl soud posoudit uplatněný nárok ani jako bezdůvodné obohacení. 12. Dále je nutno připomenout, že žalobkyně neuvedla relevantní tvrzení o tom, jak její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost prověřit schopnost žalované úvěr splácet (ust. § 86 odst.1 zák. č. 307/2018 Sb.), omezila se pouze na obecná tvrzení o prověření ve veřejných registrech, žádné další konkrétní prověřované či zjištěné údaje neuvedla ani nepředložila v tomto směru žádné důkazy. 13. Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby jí soud poskytl poučení o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř., které soud poskytuje pouze u jednání. 14. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně samotného uzavření smlouvy a ohledně poskytnutí peněžní částky žalovanému. 15. Soud proto žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že podle obsahu spisu úspěšné žalované v řízení náklady nevznikly.