9 C 186/2023-39 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené se žalovaným dne , datum, dodávala žalobkyně plyn na odběrné místo , adresa, , a to i za období od , datum, do , datum, . Žalovanému byl vyúčtován doplatek za odebraný plyn ve výši , částka, splatný , datum, . Za období od , datum, do , datum, byl žalovanému vyúčtován doplatek za odebraný plyn ve výši , částka, splatný , datum, .Žalovaný na tuto částku nezaplatil ničeho. Žalobkyně se zároveň domáhá zaplacení úroku z prodlení z těchto částek. Žalovaný i přes písemnou výzvu žalobkyně doručenou před podáním žaloby však přesto doposud dlužnou částku v celkové výši , částka, s příslušenstvím neuhradil.2. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání osobně nedostavil ani neomluvil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní, přičemž žalovaný na svou obranu neuvedl vůbec ničeho.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené se žalovaným dne , datum, dodávala žalobkyně plyn na odběrné místo , adresa, , a to i za období od , datum, do , datum, . Žalovanému byl vyúčtován fakturou vystavenou dne , datum, doplatek za odebraný plyn ve výši , částka, splatný , datum, . Za období od , datum, do , datum, byl žalovanému vyúčtován doplatek za odebraný plyn fakturou vystavenou dne , datum, ve výši , částka, splatný , datum, . Žalovaný na tuto částku nezaplatil ani přes odeslanou předžalobní výuvu ničeho. Žalovaný v řízení netvrdl a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, či že by došlo k zániku tohoto závazku jinak než splněním.4. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.5. Nárok žalobkyně na peněžní plnění z titulu smlouvy o dodávkách plynu se opírá o kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej elektřiny. Smlouva se řídí ustanoveními § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dále zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 2079 násl. o. z. vyplývá, že z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.6. Podle ustanovení § 72 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezený množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jinak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance.7. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci v této věci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 shora cit. zákona smlouvu o dodávce plynu, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalovanému dodávat plyn za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaný však, ačkoliv odebral v rozhodném období plyn od žalobkyně a bylo mu tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradil doposud kupní cenu. Soud proto žalobě co do částky , částka, představující plnění žalobkyně v souvislosti s dodávkou plynu do zmiňovaného odběrného místa, vyhověl.8. Co se týče příslušenství pohledávky, úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , t.j. náleží mu odměna celkem ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .