10 C 268/2025-51 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , IBAN, na spotřebitelské zboží, jejíž součástí byla žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce ve výši nejméně , částka, a o vydání úvěrové karty. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila jeho úvěruschopnost. Dne , datum, vybral , částka, z bankomatu. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, byl v prodlení s úhradou pěti splátek, žalobkyně proto čerpání úvěru pozastavila a úvěr zesplatnila. Žalovaný celkem vyčerpal částku , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z listiny „Posouzení č. , hodnota, “ soud zjistil, že žalobkyně nahlížela do registrů, a to ERP, ISIR, NIP, SOLUS, neplatné doklady MVČR. Do centrální evidence exekucí nenahlížela.4. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vystavila dne , datum, fakturu, kterou vyúčtovala žalobkyni odměnu 13 % za zrušenou smlouvu – revolving za období listopad , rok, ve výši , částka, včetně DPH.5. Z upomínky ze dne , datum, , , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, .6. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že k , datum, došlo k zesplatnění úvěru. Přípis byl žalovanému doručen dne , datum, .7. Z úvěrové smlouvy č. SU , číslo, ze dne , datum, , úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace soud zjistil, že se jedná o smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným, smlouva není ze strany žalovaného podepsána, namísto podpisu je SMS kód , číslo, dne , datum, v , hodin, . U žalovaného je uvedeno, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje jako administrativní pracovník s čistým měsíčním příjmem , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ostatní pravidelné výdaje , částka, a splátky úvěrů , částka, . Předmětem smlouvy byl úvěr na koupi zboží (mobilní telefon) ve výši , částka, , výše měsíční splátky , částka, , počet splátek 10, roční úroková sazba 23,45 %, RPSN 26,14 %. Součástí smlouvy je i smlouva o bezúčelovém úvěru prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem.8. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že ke dni , datum, činila vyčerpaná částka , částka, .9. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného o úhradu dlužných částek.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .11. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr k , datum, z důvodu prodlení žalovaného se splácením.12. Z ostatních listin soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl úvěr na koupi zboží (mobilní telefon) ve výši , částka, , výše měsíční splátky , částka, , počet splátek 10, roční úroková sazba 23,45 %, RPSN 26,14 %. Součástí smlouvy je i smlouva o bezúčelovém úvěru prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem. Žalovaný celkem vyčerpal , částka, , uhradil , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.20. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalovaného, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúpln