10 C 335/2025-36 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, . Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši , částka, , dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost ve výši , částka, a úhradu za splátky v hotovosti ve výši , částka, , celkem se zavázal uhradit , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátku žalovaný uhradil dne , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost ve výši , částka, , úhradu za splátky v hotovosti ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, , úrok za dobu od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení od prodlení do , datum, ve výši , částka, a dále požaduje úrok ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti , právnická osoba, .4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru na základě, níž poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, který se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , celkem se žalovaný zavázal splatit částku ve výši , částka, .5. Z přehledu úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, .6. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, . Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .7. Z pracovní smlouvy, pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance agentury práce k jinému zaměstnavateli výplatních lístků žalovaného za srpen až říjen , rok, soud zjistil, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání činil , částka, . Pracovní poměr žalovaného byl uzavřen na dobu určitou od , datum, do , datum, , nedojde-li k předčasnému ukončení dočasného přidělení.8. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , náklady na bydlení , částka, , náklady na dopravu a osobní náklady , částka, , splátky , částka, .9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovanému byl na základě jeho žádosti poskytnut dne , datum, úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal uhradit celkem částku ve výši , částka, ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil pouze , částka, , poté již úvěr nehradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.16. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovaného zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalovaného, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované