16 C 138/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu uznávacího prohlášení žalované ze dne , datum, o existenci i výši dluhu, jež vznikl nezaplacením příspěvku na provoz školy žalobce podle smlouvy ze dne , datum, . Dohodnutý příspěvek žalované na provoz školy pro rok 2019 činil částku , částka, , z níž žalovaná zaplatila pouze částku , částka, a zůstal dosud nezaplacený a uznaný dluh ve zbývající výši , částka, s příslušenstvím.2. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky.3. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle smlouvy ze dne , datum, se žalovaná jako žákyně zavázala uhradit žalobci pro školní rok 2019/2020 příspěvek na provoz školy žalobce částku , částka, splatnou ve 12 splátkách po , částka, měsíčně, počínaje zářím 2019. Žalovaná příspěvek žalobci neuhradila, proto účastníci uzavřeli dne , datum, dohodu o splátkách dluhu ve výši , částka, po , částka, měsíčně. Žalovaná dluh nesplácela, proto písemně dne , datum, uznala sporný dluh ve výši , částka, co do důvodu i do výše ve smyslu § 2053 o.z. Podle tvrzení žalobce, které nebylo žádnými důkazy vyvráceno, žalovaná uhradila na dluh dne , datum, pouze částku , částka, . V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaná spornou částku s příslušenstvím přes výzvy a předžalobní upomínku žalobci zaplatila.4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.5. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, písemně uznala své závazky k úhradě existujícího dluhu ve zbývající výši , částka, co důvodu a výše a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhů ničím nevyvrátila, soud podle § 2053 o.z. uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).6. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaná ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , která představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši , částka, a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem , částka, , paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka , částka, , vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši , částka, . Náklady řízení žalobce činily celkem částku , částka, .