7 C 310/2025-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále také „smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem a dále sjednanými poplatky za službu Presto, Klidné spaní, za tranši úvěru a informačními SMS poplatky. Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, v čerpáních ve dnech 16.9.,1.8.,5.9. a , datum, . Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyně smlouvu vypověděla v souladu se smlouvou k , datum, . Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatek za vyplacení úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek za službu Presto , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a poplatek za Klidné spaní , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z dokumentu „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, “, který byl poskytnut v elektronické podobě, soud zjistil, že neobsahuje žádný podpis. A to ani prostý elektronický ani žádnou jinou formu podpisu žalovaného.4. Z výše uvedeného dokumentu je zřejmé, že obsahem je smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše , částka, , a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v denních splátkách splatných vždy k 29.dni následující po výpočtu denní splátky. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 0,933 % denně, výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky.5. Ze zprávy ČSOB soud zjistil, že v době od , datum, do , datum, byla na účet žalovaného č., č. účtu, připsána celková částka , částka, .6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 zák.č.257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.11. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.13. Podle § 2991 odst.1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst.2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Soud nemá v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, tvrzenou smlouvu o úvěru, v písemné formě, neboť předložený dokument neobsahuje žádný podpis, žádný projev vůle žalovaného, a to v jakékoli podobě. Ani z přiloženého ověření IDBank žalovaného nelze mít za prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy tvrzeného znění, byť nikoli v písemné formě. Žádné další zjištěné okolnosti nenasvědčují, že k uzavření smlouvy došlo, byť při nedodržení obligatorní písemné formy.17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na neexistenci smlouvy plnění bez právního důvodu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně prokázala, že žalovanému částku ve výši , částka, , žalovaný dosud zaplatil částku , částka, (jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, která na jistině požaduje pouze , částka, ). Žalovaný netvrdil, že by zaplatil částku vyšší. Žalovanému vznikla povinnost vrácení pouze částky , částka, . Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2991 o.z.18. Žalovaný je s zaplacením v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve než žalobou. Žalovaný je proto v prodlení až od , datum, , neboť žaloba byla doručena až , datum, .19. Nad rámec soud uvádí, že i kdyby soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřena byla ať již v písemné formě nebo že nebyla forma dodržena, uzavřel by, že smlouva je neplatná. I pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena v písemné formě a uzavřel by, že žalobkyně řádně splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, dospěl by však v obou případech (jak při dodržení i nedodržení písemné formy) soud k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 o.z.. Ujednaná výše úroku 0,933 % denně (což představuje úrokovou míru 340,5 % ročně) se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).20. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 31.7.2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.21. Tedy již samotná výše úroku přesahující 340 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 0,866 % denně pak představuje více než 10násobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.22. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou ú