7 C 384/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala celkem částku , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na vrácení dlužné jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.2. Z oznámení o postoupením pohledávky učiněné postupitelem má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.3. Z dokumentu označeného jako smlouva o revolvingovém úvěru má soud za prokázáno, že dokument není žalovanou podepsán. V závěru smlouvy se konstatuje, že za žalovanou byla návrh smlouvy potvrzen pomocí kódu. Žádný kód není uveden, dokument, který byl poskytnut v elektronické podobě neobsahuje žádný elektronický podpis.4. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaná byla v období od , datum, do , datum, majitelkou účtu č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, a v uvedeném období byla na tento účet připsány platby sod , právnická osoba, s VS , var. symbol, v celkové výši , částka, . Žalobkyní tvrzená platba dne , datum, ve výši , částka, není ve zprávě banky uvedena.5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Z žádného z předložených důkazů soud nemá za prokázáno, že by došlo k jakémukoli právnímu jednání žalované, které by směřovalo k uzavření tvrzené konkrétní smlouvy o úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, neboť předložená smlouva není za žalovanou nijak podepsána. Žalobkyně neprokázala ni uzavření smlouvy v jiné, než obligatorní písemné formě. Nepředložila jakýkoli důkaz o tom, že by její právní předchůdkyně s žalovaným vůbec komunikovala a že by žalovaný jakýmkoli způsobem projevil svou vůli smlouvu o úvěru uzavřít. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zaregistrovala na webových stránkách, sdělila své osobní údaje, zřídila si uživatelský účet a zaslal žádost o poskytnutí úvěru a byl jí zaslán návrh konkrétní smlouvy, že jí byl zaslán potvrzovací kód na její telefonní číslo , tel. číslo, další dokumentace na e-mail, zůstala tato prohlášení pouze v rovině tvrzení. Dále netvrdila (tím méně prokázala), zda a jakým způsobem byla prověřena identita osoby, která takovým tvrzeným (ale neprokázaným) způsobem s právní předchůdkyní žalobkyně jednala. Nebyl prokázán jakýkoli projev vůle žalované, jakékoli právní jednání směřující k uzavření tvrzené smlouvy.7. Skutečnost, že žalobkyni jsou známa data žalované (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa, telefon) ještě neprokazují, že žalovaná, jakkoliv s právní předchůdkyní žalobkyně komunikovala a už vůbec neprokazují, že by učinila právní jednání směřující k uzavření konkrétní tvrzené smlouvy o úvěru.8. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku , částka, . Žalobkyně tvrdila dlužnou jistinu ve výši , částka, . Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila vyšší částku na umoření vyplacené částky , částka, . Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena.9. Soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. a rozhodl o povinnosti žalované vrátit dlužnou jistinu, která je nižší než původně poskytnutá částka.10. Žalovaná je se zaplacením v prodlení, avšak žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení částky dříve než žalobou. Žalobkyni proto náleží úrok z prodlení podle § 1970 o.z. až do , datum, . Ve zbývající části soud žalobu zamítl.11. Nad rámec lze připomenout, že žalobkyně neuvedla konkrétní tvrzení o tom, jak její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost prověřit schopnost žalovaného zápůjčku splácet (ust. § 86 odst.1 zák. č. 307/2018 Sb.). Uvedla pouze obecná, vágní tvrzení bez návaznosti na konkrétní poměry žalované a nahlížení do veřejných rejstříků. Žádné důkazy nenavrhla. Rovněž neobjasnila, jaké konkrétní okolnosti případu odůvodňují sjednání zjevně lichevního úroku ve výši 80 % ročně.12. Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby jí soud poskytl poučení o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř., které soud poskytuje pouze u jednání.13. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně samotného uzavření smlouvy.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalované v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.