5 C 153/2020-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (jízdného [částka] a 4 x [částka] a zákonné přirážky k jízdnému 5x [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl pro porušení povinnosti žalovaného zakoupit si před nástupem do dopravního prostředku platnou jízdenku a prokázat se jí při přepravní kontrole provedené dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a shodně jako žalobkyně k výzvě soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Na základě k žalobě přiložených listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] číslo 2086 [číslo], ze dne [datum] číslo [tel. číslo], ze dne [datum] [číslo] ze dne14 [číslo] [číslo] ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný nástupem do trolejbusové linky [číslo] dne [datum], autobusové linky [číslo] dne19 [číslo] a [datum], trolejbusové linky [číslo] dne [datum] a tramvajové linky [číslo] dne [datum] provozované žalobcem uzavřel s jeho provozovatelem v 5 případech smlouvu o přepravě podle § [číslo] ve spojení s § 2578 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen ObčZ) blíže upravené zákonem č. 111/1994 Sb. Žalovaný se v rozporu s § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. neprokázal platným jízdním dokladem a přes výzvu osoby pověřené dopravcem k přepravní kontrole podle § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. nesplnil svoji povinnost zaplatit na místě jízdné ve výši [částka] (4 časově první případy) a [částka] (poslední případ) a přirážku jízdného ve výši [částka] (za každý z 5 případů) stanovené v souladu s § 18a odst. 3 zákona č.111/994 Sb. ve spojení s § 2052 ObčZ jako zákonnou smluvní pokutu za porušení povinnosti přepravním řádem žalobce v Příloze [číslo] k článku 4. Žalobkyni současně vznikl s ohledem na prodlení žalovaného nastalé marným uplynutím lhůty k zaplacení (stanovené přepravním řádem) nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 ObčZ ve spojení s § 1a 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. 4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni na základě shora uvedených listin podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a důvodné žalobě zcela vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].